Čistě odborně za zánět močového měchýře – odborně se mu říká cystitida – mohou bakterie, které se dostanou a rozmnoží tam, kde nemají. Obvykle jde o bakterie vyskytující se například ve střevech, typicky třeba o Escherichia coli.

Nákaza se projevuje typickými příznaky, mezi něž patří časté močení, pálení při močení, kalná nebo neobvykle páchnoucí moč, případně moč s příměsí krve. Může se přidat i bolest v podbřišku, teplota, horečka nebo zimnice. Míra potíží ne vždy odpovídá tomu, kolik bakterií se pak při vyšetření najde.

Není to fér, ale ženy trpí záněty „močáku“ mnohem častěji, hlavně proto, že mají kratší močovou trubici, a tak to mají bakterie snazší. V období kolem padesátky se přidávají další příčiny. Častější potíže v tomto věku lze vysvětlit poklesem hladiny ženského pohlavního hormonu estrogenu – receptory máme všude možně po těle a vylučovací soustava není výjimkou.

„Kvůli úbytku estrogenu v období menopauzy dochází ke ztenčování sliznic měchýře a močové trubice. Tím se stávají náchylnější k infekcím,“ vysvětluje královéhradecká uroložka Miroslava Romžová. Jde podle ní o druhé období v životě ženy, kdy je k tomuto onemocnění mnohem náchylnější. Tím prvním bývá začátek sexuálního života.

Zase ten estrogen!

Úbytek estrogenu se projevuje na kondici močové soustavy, zároveň se tu projevuje náš věk, případně to, zda jsme byly těhotné a rodily. Struktura pochvy a okolních oblastí se může změnit, děloha může například poklesnout níže a tlačit na měchýř, což mimo jiné zvyšuje riziko infekce.

To stoupá i v důsledku vaginální atrofie a s ní související suchosti pochvy. Kvůli tomu může být sexuální styk obtížnější, navíc při něm bude hrozit vyšší riziko mikrotrhlinek v pochvě a okolí, což opět může tvořit vstupní bránu infekce.

Dobrou zprávou je, že opakující se cystitidy mohou ustoupit, až si žena projde menopauzou. Tou horší pak, že to neplatí zdaleka u všech a že někdy potíže s močovými cestami trvají i nadále. Třeba proto, že výše zmíněná vaginální suchost už nikdy nevymizí a vagina se tak nevrátí do někdejší kondice – její stěny kvůli tomu slábnou a trvale zůstávají náchylné k poškození, jedním z vedlejších projevů jsou právě záněty močových cest. V důsledku úbytku estrogenu se mění také pH prostředí v pochvě, což bohužel svědčí bakteriím.

Pozor na změnu životního stylu

Lékaři nicméně všechno nevysvětlují jen tím, že ženám ubývá pohlavních hormonů. Zdá se, že někdy k potížím přispíváme i samy tím, jak žijeme a jak se chováme ke svému tělu. Například méně než dřív pijeme, protože méně vnímáme žízeň, odbýváme se v jídle a dopřáváme si více sladkostí či nápojů s kofeinem, což některé studie rovněž dávají do souvislostí s častějšími cystitidami.

Chybou je i to, že nejdeme na toaletu, jakmile pocítíme nutkání. Pokud přibereme, zvyšuje se mimo jiné i tlak na močový měchýř, což opět přispívá k snazšímu množení původců infekce. Naopak jeho kondici můžeme prospět, když budeme posilovat pánevní dno. Problémy častěji trpí ženy s cukrovkou, kterou lze odhalit jednoduchým vyšetřením. Vadit může i samotná vyšší hladina cukru v krvi, kterou je proto fajn udržovat v normě.

Potíže může dlouhodobě zhoršovat i užívání antibiotik například na angínu nebo přímo na záněty, proto dbejte na příjem probiotik.

Jak tedy riziko rozvoje zánětu močových cest snížit?

  • Snažte se jíst čerstvé jídlo, vyhýbejte se průmyslově zpracovaným surovinám nabitých cukrem. Místo toho si dopřejte hodně zeleniny a o trochu méně ovoce, pijte dost vody a vyhněte se příliš velkému množství kofeinu.
  • Zaměřte se na stres – jeho přemíra může u citlivých žen přispívat k rozvoji zánětů, protože oslabuje imunitní systém.
  • Hýbejte se, protože to pomáhá udržovat vaše svaly a klouby v kondici – kdo se nehýbe, slábne a platí to i pro močový měchýř.
  • Některým ženám mohou pomoci přírodní přípravky na zvládání příznaků menopauzy.