Když už jsme u historických textů, můžeme jako důkaz použít i další. Vemte si druhou světovou válku – zatímco Hitlerova slova ponoukala statisíce lidí k ničení, naopak slova Churchillova jiné statisíce motivovala k přežití a vítězství. Vy sice chválabohu nemusíte vést válku, ale tenhle příklad vám pomůže pochopit, že slova nejsou jen písmenka a zvuky. Ačkoli tím jsou taky.

„Slova jsou nedílnou součástí vašeho elektromagnetického pole, vyzařují energii a tutéž přitahují zpět,“ tvrdí americká terapeutka Sharon Anne Klinglerová. Ta je přesvědčena, že slova mají pro nás význam nejenom díky tomu, že víme, co znamenají, ale taky díky svým zvukům, které působí na náš mozek. Toho se využívá například při meditacích, kde je časté a důležité použití slabiky „óm“. Vy ale nemusíte meditovat, stačí se jen zamyslet nad tím, jaká slova máte ve svém každodenním slovníku a co vám přinášejí. Jak řekl významný americký filozof profesor Molefi Kete Asante: „Člověk by měl určitě být opatrný na to, jak se vyjadřuje, protože když už něco řekne, vytvoří tím úžasnou sílu. Mluvíme a slova se stávají životem, jsou hmotná a hmatatelná.“

Nejčastěji vámi opakovaná slova a náměty naplňují vaši energii a pro svět kolem vás potom fungují jako neonový nápis. Pokud máte na mysli a na jazyku často slova radosti, pak budete zářit jako slunce. Ale pokud jsou vaše slova temná, přitáhnou ještě více temnoty. Proč myslíte, že ve vás vyvolávají strach nebo stres někteří politici, kteří pořád mluví jenom o nějakých hrozbách? Váš mozek ani neřeší, jestli mají pravdu, ale vnímá energii jejich slovníku: strach, krize, nemoc, panika, kriminalita, podvod… Rychle od nich pryč.

Koláč přímo na jazyku

Každý člověk má svůj vlastní slovník, v němž slova znamenají něco trošku jiného. Ale je spousta takových, která představují pro většinu přesně totéž. Každý například ví, že kilometr je mnohem delší než metr nebo že krásný znamená něco jiného než ošklivý. Proto některé rady, které se týkají použití slov, mohou být úplně obecné a platné pro každého stejně, zatímco svá vlastní slova si musíte zpracovat sami. Pokud chcete sílu slov vyzkoušet, začněte tím, že zjistíte, co přesně pro vás znamenají. Není na tom vůbec nic složitého. Prostě se zklidněte, vsedě nebo vleže, a řekněte si slovo, které chcete prozkoumat. Třeba slovo malý. Zhluboka se nadechněte a zkoumejte, co pro vás znamená. Opakujte si ho a snažte se na něj maximálně soustředit. Děje se něco? Je možné, ba dokonce pravděpodobné, že vás přiměje se zmenšovat, pocitově se krčit a hrbit – a možná nejen pocitově, ale doslova. Teď si vydechněte, dejte si pauzu a soustřeďte se na slovo velký. S každým nádechem a výdechem si ho opakujte a přitom sledujte, co to s vámi dělá. Že jste se narovnali a natáhli nohy? Vnímejte, co se s vámi děje po stránce fyzické, emoční i myšlenkové. Možná jste se při slově velký dokonce posadili rovněji!

Jak vidíte, slova mají sílu a vy si zjistěte, jakou mají pro vás. Pokud vám takový pokus dělal problémy, můžete své slovní pocity trénovat. Třeba tak, že si napíšete na kartičky několik jednoduchých slov, jako je koláč, les nebo tužka, a dáte si je do kapsy. Několikrát denně pak z kapsy jednu kartičku vylovte a po přečtení se co nejvíce soustřeďte na to, co nápis na ní představuje. Bude-li to zrovna koláč, vybavte si ho před očima, představte si jeho tvar, ozdobení, vůni, dokonce v puse prociťte jeho chuť a pohněte jazykem, jako když ho polykáte. Stačí půlminutka takové představivosti a uvidíte, že za týden dva už v tom budete mistři.

Za pokus nic nedáte

Terapeutka Sharon Anne Klinglerová zmiňuje příklad člověka, který si slovy dodal odvahu a získal jiný náhled na události. Jde o dramatický moment z druhé světové války, kdy jeden americký výsadkář dostal před výskokem z letadla na německé nepřátelské území velký strach. Naprosto logicky každá jeho buňka křičela: Co tady proboha děláš?! Ale on se nechtěl nechat strachem přemoct, a tak si řekl: Tohle ne, takhle myslet nebudu. Čeká mě odvážné dobrodružství. Všichni víme, že na faktu, že musel seskočit na území, kde na něj s největší pravděpodobností čekala smrt, se nic nezměnilo. Ale on terapeutce po letech vyprávěl, jak zázračný účinek měla změna slov a myšlenek na jeho vnitřní pocit. Byl přesvědčen, že mu to opravdu pomohlo přežít. Kdo může říct s jistotou, že změna slovníku fungovala jako záchrana výsadkářova života… Ale on říkal, že ulevil svému strachu a získal novou perspektivu. Šel do bitvy ve více připraveném a méně strnulém stavu, takže možná byly jeho reakce rychlejší, což mu zachránilo život. „Když je situace složitá, výměna slov změní vaši energii a váš přístup a to změní výsledek,“ komentuje příběh Sharon Anne.

Možná vám to zní trošku fantasmagoricky, ale nakonec – vyzkoušet to můžete bez rizika. Váš cíl bude vnést do svého každodenního myšlení a mluvení slova, která vám pomůžou, abyste byli silní a pozitivní, a naopak vyhodit všechna ta, která vás oslabují a působí zmatky. Nemusíte s touto strategií čekat až na tak dramatickou situaci, jakou bylo vylodění v Normandii. Máme štěstí, že náš život obsahuje menší dramata. Ale i tak nám dovedou znepříjemnit a jistě i zkrátit žití třeba nechutné střety s příbuznými nebo s nadřízenými.

„Já jsem takovej chudák“

Začněte třeba tím, že přestanete používat „špatná“ slova. Můžou to být věty typu „už se mi to zase stalo“, „proč se to pokaždé musí stát zrovna mně“, „já jsem taková husa“, „proč já se neumím nikdy ozvat“, „já jsem takovej chudák“… Lehké to nebude, protože vzorce myšlenek, které máte naučené už strašně dlouho, se mění složitě. Někdy má vaše mysl „svoji hlavu“ poháněnou minulostí a zvykem. Někdy jsou myšlenky jako splašení koně, kteří utečou při sebemenším vyrušení. Ale na druhou stranu má smysl to zkusit.

Slovo, fráze nebo myšlenka vám bude určitě často bez pozvání sama skákat do hlavy a do pusy. Ale když se tak stane, změňte to, a to hned, jakmile vám to dojde, i kdyby to mělo být až druhý den. Čím víc budete cvičit vyměňování starých slov za nová, tím lépe vám to půjde a tím méně vám bude mozek podsouvat staré myšlení. Tak jako v počítači budou nejčastěji používaná slova prvními na seznamu. Opravdu, naše mysl funguje jako počítač. Můžete jí také tak přikazovat a dá se vcelku snadno přeprogramovat. Když třeba nemůžete najít klíče, možná vás u toho napadá: „Doprčic, já je věčně někde nechávám!“ To ale nechcete, aby se váš mozek naučil, že? Nechcete je věčně někde nechávat, protože on má v sobě informaci, že to tak přece děláte. Tak místo toho řekněte, kdykoli uvidíte klíče: „Já vždycky vím, kde ty klíče mám.“ To bude programovací informace pro vaši hlavu – vždycky vědět, kde jsou klíče. Je to skutečná magie mozku. Můžete si slova, která nechcete používat, dokonce zapisovat. Vytvořte si sloupec nevhodných výrazů a přeložte je do těch, která říkat chcete. Třeba večerní „ježiš, to byl zas den“ přeložte jako „to jsem to dneska zvládla“ nebo ranní „uf, to se mi do té práce nechce“ na „dneska stihnu dodělat resty a večer budu mít čistý stůl“.

Annus mirabilis

Dalším krokem pak bude vytvoření vlastního slovníku obsahujícího slova, která vám pomáhají. Můžete si je připravit na všechny životní situace. Budou to slova, která pro vás mají nějaký význam. „K tomu, aby slova fungovala, ve vás musí vyvolávat emocionální reakci. Jestliže jsou vám slova, která používáte, lhostejná, nebudou vás motivovat. Stejně je nebudete dlouhodobě používat,“ upozorňuje terapeutka Sharon Anne a dodává: „Někdy se vám dokonce může stát, že některé slovo fungovalo a najednou je z nějakého důvodu jeho síla pryč. Když se vám to stane, najděte si jiné. Existují slova, která nemohou nikdy ztratit svůj vliv, ať už díky svému všeobecnému historickému významu, nebo významu pro vaši osobní minulost, ale takových je menšina. Většina těch, která používáte, nevydrží být pořád neokoukaná. Pokud vás nudí, nebudou vám přinášet stejnou energii jako dřív.“

Sharon má jednu osobní radu – používejte slova i z cizích jazyků, třeba z latiny nebo francouzštiny. Ale musí se vám dobře pamatovat, abyste o tom nemuseli přemýšlet. Sama si našla třeba dvě slova, která jí dávají pocit sebejistoty ve chvílích, kdy má starosti. „Je to latinské annus mirabilis. Znamená to nádherný rok nebo také výjimečný rok. Ačkoli se tento pojem používá především ve spojení s minulým rokem, já ho ráda používám k vyvolání nadšení z toho, jaký rok právě probíhá. Zavřete oči a zhluboka se nadechněte. Zapomeňte na všechno, na co myslíte, a jen otevřete mysl a srdce. Řekněte si: Annus mirabilis, nádherný rok! Je to tak, může to tak být díky vám. Zopakujte si ta slova. Úsměv, který vám vykouzlí na tváři, bude mirabilis.“ Nebo použijte třeba anglické slovo excelent, tedy výtečně. Když budete mít pochyby, zda věci dobře dopadnou, zkuste si říct excelent a cítit, že všechno bude na jedničku.

Mluvit jen dobře

A jak slova používat? Prostě si je říkat s hlubokou důvěrou, kdykoli se budete cítit oslabení. Sharon Anne si vzpomíná třeba na svého klienta Toma, který měl v práci dva nesmírně protivné nadřízené. Znevažovali své zaměstnance, nic jim nebylo dost dobré, všechno zpochybňovali a chovali se až urážlivě. Tom se jim nemohl vyhnout, ale po každé schůzce s nimi byl úplně vyřízený a třásl se celý den předtím, než se s nimi měl zase setkat a probrat s nimi pracovní úkoly. Nakonec si našel slovo – odvaha. Říkal si ho několikrát za den před schůzkou a potom i v jejím průběhu, kdykoli začal cítit obvyklý děs a paniku. Ne že by se z těch dvou hlupáků stali milí lidé, ale Tom se při používání svého slova síly – odvaha – cítil podstatně lépe.

Jiná klientka zase nebyla schopná udržet si pořádek v kanceláři a na pracovním stole. Uvědomila si, že by jí pomohlo, kdyby věci uklízela hned a nepokládala je, kamkoli ji napadne. Naučila se říkat si nahlas „uklízet hned“ a tak jí to „vlezlo pod kůži“, že to dělala několikrát za den a pořádek udržela bez potíží. Zní to jako maličkost, ale jí se potom pracovalo o mnoho lépe a svobodněji, až se to odrazilo i na jejím obchodním úspěchu. Takže si i vy najděte svá slova a používejte je podobným způsobem. Kdykoli se necítíte dobře nebo se vám nedaří, pozvěte si je na pomoc a opakujte si je. A zejména ještě nezapomeňte na hlavní pravidlo pro používání síly slov. Mluvte o sobě i ostatních jen dobře a vyžadujte to samé od lidí kolem sebe.