Velká, malá, s rozinkami, mandlemi, nebo bez? Receptur na vánočku je spousta. Každý si tak může vybrat tu svoji oblíbenou. Pochutnat si na ní můžeme s máslem, medem, džemem, nebo třeba nutellou. Milují ji děti i dospělí. A přestože je k dostání celoročně, na vánočně prostřené tabuli zkrátka nesmí chybět. Odkud se ale vzala? A proč se její copy zaplétají?
VIDEO: Jak uplést vánočku ze 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8 a 9 pramenů?
První zmínka o obřadním pečivu, které však spíše než copatou vánočku připomínalo chléb, pochází z období kolem roku 1400. Tehdy se jmenovalo calta a v díle nazvaném Pojednání o Štědrém večeru se o něm zmínil benediktinský mnich Jan z Holešova. Pletené vánočky se objevily až v 16. století a jakožto luxusní pečivo, které bylo dostupné pouze nejvyšším společenských vrstvám, je pekli mistři pekaři. Vánočku obvykle darovali panovníkům a šlechticům jako projev úcty.
Mezi běžný lid se vánočka rozšířila až o dvě století později. Každá hospodyně měla svůj vlastní recept a při pečení se držela místních zvyklostí a pověr. Při zadělávání těsta například nesměla ani slůvkem promluvit, aby těsto dobře vykynulo. Ze stejného důvodu měla žena v některých krajích při kynutí těsta skákat do výšky. Pečení se nemohlo obejít ani bez bílé zástěry a šátku na hlavě. Do těsta se pak mnohdy přidávala i mince. Ten, kdo ji poté ve svém kousku vánočky našel, měl mít na další rok zajištěno zdraví a bohatství. A především - vánočka v troubě nesměla prasknout – to by pro domácnost znamenalo neštěstí.
Tradiční vánočka se tvořila z devíti pramenů. Jejich proplétání do kříže ve třech patrech pak mělo symbolický význam. Zatímco nejsilnější čtyři prameny tvořící základnu představovaly zemi, vodu, oheň (Slunce) a vzduch, prostřední patro symbolizovalo rozum, cit a vůli. Na samém vrcholku se pak křížily prameny značící vědění a lásku. Takto spletená vánočka připomínala tvarem malého Ježíška v zavinovačce a byla tak symbolem nového života a hojnosti. O svátcích proto nechyběla na žádném stole.
A vánočka nechybí ani v domácnosti zpěvačky Moniky Absolonové, která toto sladké pečivo rok co rok peče rodině, přátelům a kolegům z branže, a to už neuvěřitelných pětadvacet let. Dva dny před samotným Štědrým dnem zadělá těsto, které nechá přes noc vykynout, a další den zrána se vrhne do pečení. Za deset hodin intenzivní práce tak zvládne upéct až dvacet vánoček, kterými následně obdarovává své nejbližší. Na nezaměnitelné receptuře si pravidelně pochutnává i Aleš Háma, Ondřej Sokol a dopustit na ní nedal ani Karel Gott.
Zdroj: vlasta.cz wikipedia.org rakvaci.cz instagram.cz
