Jaká je hlavní příčina toho, proč obyvatelé západní civilizace stále častěji bojují s nadváhou a obezitou? Rok trvající rozsáhlá australská studie potvrdila domněnku, že viníkem jsou zejména vysoce zpracované potraviny. Odborná práce, za kterou stojí Centrum Charlese Perkinse z univerzity v Sydney, vyšla v nejnovějším čísle odborného časopisu Obesity.
Autoři práce ověřovali hypotézu, že lidé se přejídají tuky a sacharidy, ačkoli ve skutečnosti jejich tělo potřebuje kvalitní bílkoviny, kterých však je v průmyslově zpracovaném jídle málo. Na rozdíl právě do tuků, cukrů nebo třeba soli. To vede k tomu, že aby lidé získali tolik bílkovin, kolik potřebují, snědí neúměrné množství takových na bílkoviny neboli proteiny chudých potravin.
Čím méně bílkovin, tím více sladkostí
Tomu odpovídá i zjištění, že lidé, kteří v první části dne snědli vyšší podíl bílkovin, během dne pak celkově jedli méně – neměli zkrátka takový hlad a nutkání dohnat proteinový deficit. A to přesto, že co do velikosti porcí jedli všichni stejně. Ti, kdo si po ránu bílkoviny nedali, měli naopak tendenci jíst celý den energeticky bohaté potraviny s vysokým obsahem nasycených tuků, cukrů, soli nebo alkoholu. A to přesto, že jim ve skutečnosti chyběly bílkoviny.
Výsledkem přejídání se je epidemie obezity a nejen jí. „Zároveň stoupá riziko rozvoje chronických onemocnění,“ řekla vedoucí autorka studie, lékařka Amanda Grech, ze School of Life and Environmental Science v Sydney.
Podle autorů práce je problém v tom, že jídlo, které se prodává, obsahuje stále méně bílkovin, které přitom lidské tělo potřebuje k budování svalové hmoty a jako zdroj energie, která vydrží déle než například ta z cukru.
Bez proteinů to nejde
Bílkoviny jsou pro lidské tělo zkrátka nezbytné, obsahuje je každá buňka, jsou potřeba k jejich opravě nebo k budování nových – potřebujeme přitom přijímat různé formy bílkovin, ideálně kombinovat ty živočišného původu s rostlinnými. Mezi zdroje kvalitních bílkovin patří libové maso, mléko a mléčné výrobky, ryby, vejce, sója, luštěniny, fazole a některé obiloviny, jako například pšeničné klíčky a quinoa.
Autoři zmíněné australské práce sledovali stravovací návyky více než devíti tisíc dospělých, kterým bylo v průměru 46 let. Ukázalo se, že průměrný denní energetický příjem populace činil 8 671 kJ, přičemž průměrné procento energie přijaté z bílkovin bylo pouze 18,4 procenta, ve srovnání se 43,5 procenty ze sacharidů a 30,9 procenty z tuků a pouze 2,2 procenty z vlákniny. Pro zajímavost, přes čtyři procenta připadla na alkohol.
„Na druhou stranu, zcela určitě nejsou řešením vysoce proteinové diety ani proteinové doplňky určené sportovcům, cílem by měla být vyvážená strava, díky níž si člověk udrží váhu nebo zhubne,“ říká Iva Málková ze společnosti STOB. Bílkoviny by přitom měly tvořit téměř deset až třicet procent naší denní dávky přijaté energie. V přepočtu na váhu a gramy to pak vychází takto: minimem je přibližně 0,8 g bílkovin na 1 kilo naší váhy, lepší je jeden gram na kilo. Pokud sportujete nebo hubnete, mělo by to být více.
Zdroj: Vlasta.cz, stob.cz, https://www.sciencedaily.com/releases/2022/11/221108082623.htm
