Říká se o nás leccos, ale když jsme my Češi v úzkých, dokážeme si udělat srandu i sami ze sebe. A to i v hodně drsných chvílích. Dramatické zprávy o koronaviru zlehčujeme humorem a vtípků na téma roušky a karanténa je na internetu bezpočet. Muzikanti skládají vtipné songy, natáčejí videa, v nichž parodují restriktivní opatření, děláme cokoli, abychom se z toho nezbláznili. A jak říkají psychologové, tahle strategie funguje. Brát věci s nadhledem totiž dovede lidi i v zoufalé situaci povzbudit a vytáhnout ven ze splínu.

Jako droga

Smíchem se pálí kalorie (ano!), zvyšuje se tep a prokrvení mozku, povzbudí se zažívání a zlepšuje se spaní. Kromě toho budete atraktivnější (průzkumy potvrzují, že usmívající se lidé jsou přitažlivější) a budete úspěšnější v práci. „Někdy nás z chechtání až bolí bránice. I přesto se nám do takového ,podniku‘ chce zas a znova. Na vině jsou endorfiny, které se při smíchu v hojné míře vyplavují do našeho mozku. Působí jako potírači bolesti, rázem se tak cítíme jako znovuzrození. Smích je dobrý lék, ne nadarmo ho využívají některé terapeutické metody při takzvané terapii smíchem,“ říká psycholožka a psychoterapeutka Magdalena Dostálová.

Humor ve vztazích

Mnohé průzkumy také prokázaly, že manželství, kde se partneři smějí, jsou šťastnější. To potvrzuje i psycholožka Dostálová, která říká: „Nalezneme-li někoho, s kým se nám dobře chechtá, držíme se ho jako klíště. A oprávněně. V partnerské sféře je to jeden z ukazatelů potenciálu vztahu. Když se dokážeme s partnerem upřímně zasmát, má náš vztah větší naději na životaschopnost.“ Mimochodem, některé studie ukazují, že smích a úsměv mají velký vliv už při samotném dvoření. Vyplývá z nich, že usmívající se žena bývá oslovena muži mnohem častěji než v případech, kdy se neusmívá.

Smíchem se dá „nakazit“

Nakažlivost emocí je vědecky dokázaný fakt. To známe například z kina, kdy v nás emoce z filmu ještě nějakou dobu doznívají. A pokud jste v kině s někým blízkým, intenzita emočního prožitku se zvýší až o sto procent! Totéž platí i o smíchu. Úsměv není jen odrazem vnitřních emocí člověka, ale může sám určitou emoci spustit. Jak říkají odborníci, zrcadlové neurony v mozku umožňují zakoušet emoce lidí, s nimiž komunikujeme. Když se pohybujeme mezi smějícími se lidmi, prožíváme i my jejich smích, který nám usnadní se taky rozesmát. Pokaždé když dojde k očnímu kontaktu s lidmi, kteří se usmívají, naše zrcadlové neurony přidají jejich prožitky smíchu k našim. Tím se zvýší koncentrace se smíchem spojených hormonů v krevním oběhu a sníží se mimo jiné účinky stresu. Smích též ovlivňuje to, jak je usmívající se člověk vnímán okolím. Podle průzkumů například servírky, které se usmívají na hosty, dostávají vyšší spropitné než ty, které se mračí. Milé úsměvy v druhých vyvolávají pocity potěšení a přátelství a vedou k omezení konfliktů.

Jak se naučit smát

Můžete samozřejmě vyrazit na nějakou hodinu k odborníkům, kteří provozují terapii smíchem, ale zkuste začít sami u sebe. Jde to snadno, stačí se postavit před zrcadlo a procvičovat si úsměv. Pak můžete pokračovat ve sprše, v autě a pak ho otestujte venku mezi lidmi, třeba na nákupu, a budete se možná divit reakcím lidí.

Pravda, úsměv teď moc vidět za rouškou není, ale tu určitě nebudeme nosit věčně. Navíc když se smějeme, smějí se nám i oči a má to vliv na celé tělo. Není potřeba tedy neustále cenit zuby, aby byly vidět, důležité je smát se. Usmívejte se při práci, při vaření, prostě tak často, jak jen to jde. Pozitivní mentální obrazy automaticky zlepší náladu a vy se přirozeně usmějete.

Šťastnější jsou zdravější

Není tajemstvím, že šťastnější lidé mají tendenci být taky zdravější. Britští vědci například zjistili, že jeden úsměv může vyvolat stejnou úroveň stimulace mozku jako dva tisíce (!) kostiček čokolády. I „vynucený“ úsměv může vést ke zvýšení nálady. Výzkumy zaměřené na psychickou pohodu ukázaly, že i obyčejná tužka umístěná mezi zuby nutí rty k úsměvu a zároveň automaticky zlepšuje náladu. Jiná studie zjistila, že úsměv pomáhá lidem vypořádat se s negativními emocionálními událostmi, třeba se smrtí blízké osoby. Účastníci studie, kteří se více usmívali nebo smáli, zvládali svůj smutek lépe. Smích dokáže uvolnit zablokované emoce v těle, což vede k nenásilné změně života k lepšímu.

Smích také podporuje imunitní systém tím, že zvyšuje hladinu imunoglobulinu, který tvoří první obrannou linii a chrání před virovými infekcemi a chřipkou. Zvláště teď bychom se tedy měli smát co nejvíc! Smích přináší do těla kyslík a je výborný pro srdce a střední část těla. Když se budete smát jednu minutu opravdu pořádně, vydá to za deset minut cvičení, veslování nebo běhu. Při tom se vám zvyšuje vnitřní „oběh“ a vyplavují z těla odpadní látky, dochází k prokrvení kůže, která lépe vypadá i dýchá. A ještě jedno takové malé plus bychom našli. Když se usmíváme, vypadáme mnohem mladší. Jistě, úsměv vykouzlí na tváři vrásky, ale to nevadí. V několika studiích bylo prokázáno, že usmívající se lidé vypadají mladší, než skutečně jsou. Zamračení pak vypadali starší. Proč tedy tenhle mini facelift nevyužívat každý den? Stačí zvednout koutky úst a máte zadarmo lepší náladu, více zdraví a vyžehlený obličej.

Jóga smíchu

Jde o unikátní koncept cvičení, při kterém se vychází z toho, že se každý může smát i bez důvodu. Vymyslel ji indický lékař Madan Kataria, který si všiml, že v některých vesnicích se lidé setkávali a společně se smáli.

Cílem jógy smíchu je fyzické, emocionální a psychické uvolnění a s tím alespoň nakrátko spojená „ztráta kontroly“ nad sebou. To prý jinak v dospělosti zažíváme poměrně málo, snad jen u sexu a při tanci. U nás se stal propagátorem jógy smíchu Petr Fridrich, který svoje aktivity pojmenoval Smíchologie. Během svých lekcí používá různé triky, díky nimž se v těle aktivuje přirozený smích. Fenoménem smíchu se zabývá i psychiatr Karel Nešpor, který je autorem knihy Léčivá moc smíchu.

Smích a emoční inteligence Pro děti je například společné hraní nesmírně důležité kvůli rozvoji sociálních dovedností a emoční inteligence. Smích vyvolává spontánní dětské hravé chování. Nové výzkumy ukazují, že u hrajících si dospělých dochází ke zlepšení společenských schopností a emoční inteligence.

Kdo se směje víc?

Kdo se směje víc?

Vypadá to, že ženy se smějí víc než muži. Odborníci to vysvětlují tím, že muži mají v krvi více mužského pohlavního hormonu testosteronu. Ženy, které mají vyšší hladinu tohoto hormonu, se smějí méně. Testosteron se totiž váže na receptory v amygdale (část mozku, která je spojována s emocemi) a tím ovlivňuje naše myšlení a pocity. A taky vede ke změně množství úsměvů. Rovněž se prokázalo, že množství úsměvů je ovlivněné nejen pohlavím, ale taky kulturním kontextem. Němky se usmívají častěji než Němci, ale Japonky se usmívají méně než Japonci.