Položila jste telefon a hluboce si povzdychla. Nejlepší kamarádce jste právě sdělila: „Rozvádí se mi dcera!“ Už tahle jediná věta je ale dost nebezpečná. Pro vás i pro vaši dceru. „Podobné formulace slýchávám ve své poradně často. ‚My jsme přišli o řidičák,‘ sdělí mi matka syna, kterému byl odebrán řidičský průkaz za užití drog, když u mně objednává dopravně psychologické vyšetření,“ říká klinická psycholožka Ladislava Lažová a pokračuje: „Jenže syn už je dávno dospělý, stejně jako vaše rozvádějící se dcera. V tuto chvíli se rozhoduje už jen sama za sebe.“

Co nešťastné dceři poradit? Podle psycholožky se nedá žít se žárlivcem ani s alkoholikem, o násilníkovi nemluvě. „Tady radím pryč co nejrychleji a dceru v rozvodu podpořit! V ostatních případech je dobré vyzkoušet i jiné řešení, pokud je tomu dcera nakloněna,“ radí psycholožka. Opatrně ale na zlehčující výroky typu ‚všude je něco‘, ‚to si holka nevybereš‘, ‚všichni chlapi jsou stejní‘ nebo ‚já jsem ti to říkala, aby sis ho nebrala‘. „To teď opravdu dcera slyšet nechce. Potřebuje spíš povzbuzení, že to zvládne a že všechno dobře dopadne,“ upozorňuje psycholožka.

Jak tedy pomoct sobě a dostat z nejhoršího i dceru? Osvojte si tahle základní „krizová“ pravidla.

1. Nevíte, tak raději poslouchejte

Zkuste alespoň na chvíli připustit myšlenku, že se nerozvádíte vy, ale vaše dcera, a že do toho, co se děje, pořádně nevidíte. „Nikdo druhý nemůže vztahu dvou lidí dost porozumět a nemůže postřehnout všechny drobnosti, které se mezi těmi dvěma udály. Tím pádem se k nim těžko může i zasvěceně vyjadřovat,“ vysvětluje Ladislava Lažová, proč se držet zpátky.

2. Připusťte, že svou dceru neznáte

Každá matka zná své dítě a přes všechnu lásku i jeho nedostatky a zlozvyky. Jenže je zná jen jako u svého potomka, nikoli v roli manželky či manžela. „Nemůže tedy postihnout intimní problémy či komunikační bariéry mezi dcerou a zetěm. Za této situace pak může být matčina rada dokonce i nebezpečná,“ upozorňuje psycholožka. „Nemyslím si ani, že matka musí za své dítě vždycky kopat. Někdy je dobré pomoci dceři nahlédnout problém i očima jejího partnera nebo očima nezúčastněného pozorovatele,“ dodává Lažová.

3. Kamarádka to má vždycky jinak

Hledáte pomoc u známých či kamarádek, které si rozvodem dětí už prošly? Podle psycholožky neděláte dobře. „To, jak se matka zachová v případě rozvádějící se dcery, závisí na jejich vztahu. Jestliže mají vztah intenzivní, otevřený, upřímný, je to snazší. Jsou ale i dcery, které se matce nesvěřují. Buď to jsou introvertky, nebo nechtějí, aby matka vůbec do jejich problémů viděla,“ upozorňuje odbornice. Univerzální rada, co, kdy a jak dceři říkat, tedy podle Ladislavy Lažové neexistuje. Důležité je podle ní hlavně komunikovat, pokud o to dcera stojí.

4. Věřte si jako matka

„Naprosto přijatelný se mi zdá postoj matky, která má své sebevědomí: Vychovala jsem dceru, jak nejlépe jsem uměla, teď je to dospělá ženská a já věřím, že si s tím poradí, jak nejlépe bude umět,“ radí Ladislava Lažová. A stojí-li dcera o vaši radu, nebojte se říct, co si myslíte. „Ale jen tehdy, když se dcera zeptá. Pak jí svůj názor sdělte, avšak bez nároku na to, že je jediný správný,“ dodává odbornice s tím, že se snažte odpověď formulovat citlivě, nikoli jako jediné možné a definitivní řešení. Spíš odpověď postavte jako možnost zamyslet se a vidět situaci i z jiné strany.

5. Vnoučatům se nikdy nelže

Někdy ale stačí i mnohem méně k tomu, že se dcera chce rozvádět. „Když přejde láska, není dobře manželství udržovat. Ani kvůli dětem. Jestliže je dcera rozhodnutá, pak ji podpořte a s vnoučaty mluvte stejně tak upřímně a pravdivě,“ radí psycholožka. Děti faleš, lež i přetvářku poznají. „Babička by měla vyjádřit své pravé pocity i svůj smutek z rozchodu rodičů. Nakolik bude v povídání podrobná, závisí na věku vnoučat a taky na jejich potřebě se o tom s babičkou bavit. Co si naopak navždy zakažte? Mluvit o jejich otci hanlivě, pomlouvat ho a shazovat,“ vyjmenovává Ladislava Lažová. A zapomínat byste neměla ani na to, že doma je teď nejspíš dost dusno. Proto vnoučatům navařte a vezměte je třeba do zoo. U babičky by si teď měly hlavně odpočinout.