Na výkyvy nálad svého manžela Libora si Renata už pomalu začínala zvykat. Ale šlo to trochu ztuha. „Není lehké dělat, jako by se nechumelilo, a být pozitivní, když se vám váš manžel mění ze dne na dne přímo před očima. Marně se snažím vypátrat, kdy nastal ten strašlivý zlom, který nás dovedl až sem. Kdy jsme se přestali jeden o druhého zajímat a neudělali si na sebe potřebný čas. Zpětně vnímám, že o tohle šlo. Právě zájemná lhostejnost a nedostatek času zavedly Libora do náruče jiné ženy. Alespoň tak to vidím já. I když na obviňování sebe sama jsou moji přátelé doslova alergičtí. Podle nich je všechno vina pouze a jen mého manžela.“

První pomyslná facka

„Tak ta přistála před třemi roky. Měla jsem tehdy hodně práce. Šéfovala jsem týmu obchodníků v jedné soukromé firmě a domů jsem se vracela pozdě večer a unavená jako kotě. Stejně tak i Libor. Děti už byly dávno z domu a naše manželství trvalo přes třicet let. Brali jsme oba jako samozřejmost, že jsme spolu, že se milujeme jednou za čas, že stárneme a jsme unavení. Nevšimla jsem si ani toho, že Libor bývá doma stále méně. Až jednoho dne mě čekala krutá pravda. Uviděla jsem ho líbat se na ulici s cizí ženskou. A to byl teprve začátek.“

Když se Renata svého manžela zeptala, co to mělo znamenat, ani se nesnažil zatloukat a klidně se přiznal. „Prý se hrozně zamiloval a nemůže s tím nic dělat. Když jsem se z té zprávy vzpamatovala, začala jsem hned plánovat rozvod. Ještě jsem si nepřipadala tak stará, na odpis, abych musela žít s někým, kdo už mě nemiluje. Jen proto, abych nebyla sama. Jenže než jsem stihla cokoli podniknout, následoval další šok,“ vypráví Renata.

Nekonečné čekání na lékařský verdikt

„Libor přišel jednoho dne domů celý skleslý. Už to nebyl žádný načepýřený kohout, který má mladičkou milenku. Vypadal unaveně. A pak to z něj vylezlo. Jde prý od doktora s pozitivními výsledky testu na HIV. A já je prý musím podstoupit také. To mě tedy srazilo úplně k zemi. Libor se nakazil od své přítelkyně. A já to klidně mohla chytit od něj, přece jen jsme spolu občas spali, když měl románek a já to nevěděla. Celý život se mi najednou sypal pod rukama jako domeček z karet.“ Na ten čas, kdy Renata čekala na výsledky testu, do smrti nikdy nezapomene. Proběhl jí před očima celý život. „Už jsem se viděla smrtelně nemocná, umírající. Kolem mě děti i vnoučata. V tu chvíli jsem Libora opravdu z hloubi duše nenáviděla. A pak přišly výsledky a já zjistila, že jsem zdravá! Svět byl zase barevný, ale bohužel jen na chvíli.“

Milenka mi vrátila manžela v zuboženém stavu

„Můj stále ještě manžel mi totiž oznámil, že zůstane dál se mnou. Nechce se rozvádět, s milenkou vtah ukončil, naprosto natvrdo mi řekl, že potřebuje, abych se o něj postarala.“ Renatu to zaskočilo, nejdříve se chystala ho vyhodit, ale nakonec jí bylo Libora líto… „Kam by šel, co by s ním bylo, honilo se mi hlavou. Všichni kolem mě mi radili, ať ho vyhodím. Mám prý na to plné právo. Co s takto nemocným člověkem?

Jenže já si po dlouhém zvažování celé situace uvědomila, že Libora přes to všechno miluju. A tak jsem ho vzala na milost. Libor dodržuje veškerý předepsaný řád a bere léky. Bývá ale velice náladový a depresivní. Trávíme teď spolu hodně času. Stali se z nás velmi dobří a důvěrní kamarádi, ale je to náročné. Partneři už nikdy nebudeme a já si občas říkám, že mám ještě právo na normální život s někým, kdo mě nezradí a bude si mě vážit jako ženy, ne jako ošetřovatelky a kamarádky do nepohody,“ uzavírá Renata.

Pohled odborníka: Mgr. Branislav Sabaka, online psychologická poradna MOJRA.cz

Pohled odborníka: Mgr. Branislav Sabaka, online psychologická poradna MOJRA.cz

První věc, za kterou bych chtěl Renatu pochválit, je to, že si uvědomuje, že i ona má právo na život s někým, kdo si jí bude vážit, bude se k ní chovat jako k ženě, bude ji milovat, ale hlavně jí to dá pocítit. Právě to si Renata zaslouží. Protože to, co se stalo, není správné. Když se vztah začne zhoršovat, je třeba myslet na to, že za to mohou vždy oba partneři. Někdy se dva lidé i po dlouholetém vztahu, kvůli různým důvodům, začnou odcizovat. To je třeba okamžitě začít společně řešit a hledat možnosti, jak si vztah opět zkrášlit a zpestřit.

Komunikace je velmi důležitá, a pokud neřekneme svému partnerovi, co se nám nelíbí, tak to nikdy nebude vědět, a tudíž se nic nezmění. To nám samozřejmě bude vadit, a tak to vyřešíme například tím, že si najdeme milence. Je třeba myslet na to, že každý člověk má své potřeby. Takto to vyřešil manžel Renaty, kdy to s ní neřešil a udělal nejhorší možnou věc, byl nevěrný. Vybral si někoho jiného, ​​a ne snahu něco vyřešit. Teď se ale Libor vrátil, protože u Renaty cítí jistotu a možná i ví, že nemá nic jiného na výběr.

Co ale dělat, když už dojde k nevěře? Někdo dokáže odpustit a pokračovat, někdo ne. Na obou řešeních není nic špatného. Renatě bych nedoporučoval hledat důvody, pro které se tato událost stala, ale podívat se na to, co může dělat v životě dál. Nejlepší zpráva je, že je Renata zdravá, koneckonců to je nejdůležitější. Stále má ve svých rukou jen svůj život, a nikoho jiného. Renata má také své potřeby, které musí naplnit, jinak bude frustrovaná, což se projeví v každé sféře jejího života. Potřebuje být milována a mít vedle sebe partnera.

Renata by si měla zkusit představit, zda by byla schopna v situaci, ve které se nachází, pokračovat třeba dalších deset let. Pokud ne, tak je třeba začít to co nejdříve řešit. Všichni jsme zodpovědní za svůj život a je na nás, abychom si ho udělali hezčí. Renata si zaslouží být šťastná, musí si ale představit, kdy tomu tak bude. Koho ve svém životě vidí a koho ne. Co v něm nesmí chybět a co z něho chce odebrat.

Kontakt: www.mojra.cz