Mozkové buňky jedou neustále na plný výkon. Když jdete po městě, jsou zodpovědné za pohyb svalů, když si čtete, třídí informace.
Pořád zpracovávají „potravu“ a vytvářejí „odpad“, který je třeba uklízet a čistit. I když spíte, pracují. Během spánku uklízejí spoje v mozku, aby, až se vzbudíte, mohlo všechno zase správně fungovat. Dá se to srovnat s popelářským vozem – až když popeláři vstoupí do stávky, poznáme na neuklizeném a špatně průjezdném městě, jak záslužnou práci vykonávali. S mozkem je to stejné. Pokud třeba vstáváte proto, že zazvonil budík, ale váš mozek ještě nemá uklizeno, začne se hromadit nepořádek a další den je prostě „hůř průjezdno“. Podobné je to i s „vypínáním“ mozku mezi jednotlivými činnostmi během dne, když nevypnete, pojedete čím dál hůř,“ vysvětluje Jill Bolte Taylor, neuroložka, která se zabývá fungováním mozku a jeho aktivitami. A dodává, že nedostatek kvalitního spánku nebo jen jednoduchého odpočinku přes den souvisí například se zvýšenou náchylností ke vzteku a agresi.
Podobně trefné přirovnání podává i Bryan Robinson v časopisu Forbes, v článku Nuda je dobrá pro zdraví vašeho mozku: „Nuda je brzda pro mozek. Každé auto potřebuje čas od času zabrzdit – a když to neudělá, narazí.“ Nuda může, podle výzkumů, které shromáždil, ve výsledku zvýšit kreativitu a vaši produktivitu. Nuda je podle něj inkubátor, který pomůže nápadům, aby se v něm vylíhly, nechá je dozrát, dorůst. V těch chvílích, které se mohou zdát nudné, prázdné a zbytečné, dostávají prostor a ožívají strategie a řešení, která tu celou dobu v nějaké zárodečné podobě byla, ale neměla prostor pro růst. Jednoduše proto, že mozek byl příliš zaneprázdněný jinými činnostmi či každodenním provozem. „Slavní spisovatelé například shodně uvádějí, že jejich nejlepší nápady se dostavily ve chvíli, kdy třeba stěhovali nábytek nebo pleli záhon, ne když usilovně přemýšleli.“
Sladké nicnedělání
Italové tomu říkají „il dolce far niente“, sladké nicnedělání. Do angličtiny je tenhle výraz prý nepřeložitelný, protože podle Robinsona lidi z anglosaského jazykového prostoru mnohem víc než Italové a Italky definují úkoly a plány a odráží se to i v jazyce, který používají. „Místo toho v angličtině říkáme, že nuda je killingtime, tedy zabíječ času. Ale sladké nicnedělání toho v sobě obsahuje mnohem víc, je to vědomé rozhodnutí pustit úkoly a slastně se oddat volnu. Je to jako pauza nebo pomlka v hudebním díle, které by se bez takových pauz mohlo snadno stát jen únavným hlukem,“ dodává Robinson. Doporučuje udělat si mezi jednotlivými úkoly v seznamu v diáři vědomě pauzy na cvičení, procházky nebo bezcílné bloumání po obchodech nebo po lese. Meditujte, modlete se, koukejte na ptáky na krmítku nebo na mraky, co letí po obloze, sledujte listí na stromě, jak se houpe ve větru, prostě cokoli, co vám pomůže vypnout a zapomenout na pár chvil na spěch, stres a úkoly. Pro začátek to není snadné, protože žijeme ve světě, který dává hodnotu jen činnostem, z nichž plyne nějaký užitek. Paradoxně ale svému tělu i mysli prokážeme největší službu, když budeme lenošit a nudit se. Dokonce i lékaři a lékařky doporučují nezabíjet nudu sledováním televize, klikáním na mobilu nebo čtením knih.
„Neposílejte děti ven nebo za kamarády, když přijdou a řeknou „Mami, tati, já se strašně nudím!“ stojí v doporučení kliniky. Nudí se? To je skvělé! Mozek potřebuje nic. Nic nedělat, nic neslyšet, nic nevidět, prostě jen existovat v univerzu. Ticho a žádné stimuly, prosím! O to víc v dnešní době, kdy nás z nudy vytrhávají neustálé podněty z reálného i digitálního světa. Tělo a mysl sice na první pohled zahálí, ale mozek pracuje, jen to dělá jinak – během nudy třídí vzpomínky a reflektuje je, rozehrává možné scénáře, aniž bychom se o to vědomě snažili. Když se nudíme, mozek funguje v jiném módu, než když ho zahlcujeme vědomými úkoly. „Hodně lidí uvádí, že nejlepší nápady k nim přicházejí ve sprše. To je totiž místo, kde se opravdu nedá dělat nic jiného než vypnout,“ říká psychiatr Ashok Seshadri z Mayo Clinic. A doporučuje svým klientům přijmout nudu jako nutnou a prospěšnou součást svého života. Pokud vás nuda děsí extrémně, je možné, že máte problém s úzkostí nebo depresemi a zaháníte je frenetickou aktivitou – ta ale neřeší problém, jen ho to maskuje a odsouvá.
Přelsti nudu mandalou
Co s tím? Zkoušeli jste se nudit a nešlo to? Není divu, možná už roky žijete bez nudy. V poklusu a v zápřahu. Naplánujte si v novém roce nudu! Zní to divně, ale v začátcích to může být užitečné, i když se nuda stane jen další položkou v diáři. Jděte ven bez sluchátek a bez mobilu a bez cíle. Venku je jednodušší se nudit proto, že kolem sebe nevidíte domácí úkoly, úklid či nedodělané projekty. Nebo si zařaďte do diáře meditaci, nařiďte si budík – pro začátek je i deset minut hodně – a odložte ho ze svého dosahu, aby vás nelákalo neustále koukat na to, kolik minut ještě zbývá, on fakt zazvoní.
Pokud si do Googlu zadáte požadavek „Jak se začít nudit“, vyskočí na vás mnoho odkazů na to, jak překonat nudu – to ale nechceme! V tom jsme totiž mistři. Nudit se je umění. Podle vědců a vědkyň existuje pět typů nudy a jen jedna je vyloženě škodlivá, tedy ta apatická všudypřítomná nuda, která souvisí s depresí.
Ty ostatní mohou být naopak prospěšné. „Někdo cítí neklid a vztek, když se začne nudit, je ale dobré nezahánět takovou nudu třeba technologiemi, protože ty často vedou jen k prohloubení pocitu vzteku. Člověk pak často zjistí, že z nudy strávil spoustu času na sociálních sítích, které jsou nekonečné, a zlobí se pak na sebe ještě víc,“ vysvětluje Robinson. Pokud zažíváte nudu často (a takových lidí je v našem světě menšina), můžete ji přetavit ve výzvu – co nového, ale úplně nového, co jste ještě nikdy nedělali, by vás mohlo bavit? Díky nudě můžete odsunout úkoly, které děláte běžně, a vrhnout se třeba na kreslení, šití, stavbu vyvýšeného záhonu nebo fotografování krajiny. Fantazii se meze nekladou. Jen je třeba si pohlídat, aby se z nového koníčku určeného k vypnutí a relaxaci, nestala jen další meta. Není nutné excelovat, fotit se s novým koníčkem na sociální sítě a sbírat lajky, soutěžit v klání o nejkrásnější domácí chleba nebo začít prodávat obrazy, které v touze po odpočinku namaluju a chci jim dát vyšší „hodnotu“. Jejich hodnota je v tom, že nás na chvíli vymaní z křeččího kolečka věčného výkonu. Je to těžké? Zkuste to obejít mandalou: kupte si barevné písky, vysypejte z nich na stůl mandalu, vydržte ji nevyfotit a nepochlubit se s ní na sítích, prostě ji dělejte jen pro ten čas, co jste ji dělali – a pak ji smeťte smetáčkem na lopatku a vysypte. Uf. Pokud to zvládnete, věřím, že dokážete vydržet i těch deset minut meditovat. Tak šťastný nový rok a nuďte se!
ZDROJ: časopis Vlasta, https://www.forbes.com/sites/bryanrobinson/2020/09/02/why-neuroscientists-say-boredom-is-good-for-your-brains-health/?sh=1e37d0311842, Jill Bolte Taylor: My Stroke of Insight: A Brain Scientist's Personal Journey, 2009, https://www.limaohio.com/features/lifestyle/2022/10/08/boost-your-brain-with-boredom/
