PROČ TAJNŮSTKAŘÍ I V MALIČKOSTECH?

Mužům náznak jisté tajemnosti a nevypočitatelnosti v mnohém vyhovuje. Navíc v průměru mluví výrazně méně než ženy, a tak se jim občas nedostává slov. Přesněji chuti mluvit. Dalším s tím souvisejícím motivem je pohodlnost. Než by si něco vyříkávali a něco někomu vysvětlovali, raději konají.

PROČ NENÍ SCHOPEN VYKONÁVAT ASPOŇ PÁR DOMÁCÍCH PRACÍ?

Člověk, který dovede chodit třeba i po Měsíci, dokáže málem zázraky. Pokud ale chce. Když nechce, je to horší, než když nemůže. Hlavou se mu honí třeba otázka, jestli pomoc v domácnosti není pro pokořitele vesmíru něco druhořadého a nevýznamného. Navíc co mně, pánu tvorstva, má někdo říkat, co mám a co nemám dělat. Vynášet odpadky je mrhání mužským potenciálem… Tyhle úvahy nemusí být vědomé, ale i tak mohou vést k odkládání a zapomínání. Navíc muži opravdu nesnášejí – a zároveň se bojí – poručnictví ze strany žen. Je to jistě nespravedlivé a nemorální, ale je to tak.

PROČ JE SLIBOTECHNA? VŠECHNO SLÍBÍ, PAK ODLOŽÍ A ZAPOMENE.

Slib nezarmoutí, uklidní, ukazuje dobrou vůli. Dokonce občas i projevem dobré vůle je. Umlčí kritika i jeho další požadavky, nabídne možnost vidět se v co nejlepším světle. Umožní odklad nepříjemného. Je zdarma. Zapomínání lze navíc vysvětlit vyhasínáním paměťových stop nebo vytěsněním nepříjemného z vědomí a oba procesy nejsou vědomé.

PROČ CHCE SUPERŽENU, I KDYŽ ANI ZDALEKA NENÍ SUPERMAN?

Cynik se jen pousměje a řekne: Protože je to pro něj pohodlné. Jemnější znalec mužské duše popíše, co muž od ženy chce: filtrovat starosti, vařit, starat se o domácnost, probudit u sebe vášeň, pokud ji v tu chvíli muž očekává. To, že muž sám není žádný ideál, je v jeho očích věc druhá, s předchozí nesouvisející. Vždyť je běžné, že muži chtějí mít doma dokonalý počítač, i když s ním neumějí ani zacházet.

PROČ SE MUŽ, NA KTERÉHO PRASKNE NEVĚRA, URAZÍ A OBVIŇUJE MANŽELKU?

Někteří nevěrní muži se naopak k ženě chovají hezky, dokonce mnohem lépe než předtím. Pokoušejí se tím napravit vlastní pocity viny. Jiní se ale mračí jako kakabus, manželce vytknou první poslední. Prvoplánové vysvětlení jejich chování spočívá v tom, že u eroticky nové milenky je jim lépe než doma. Psychologické vysvětlení je v tom, že muž používá obranné mechanismy, aby si nenarušil vlastní osobnost. To znamená, že se nevědomě snaží své jednání obhajovat. To, že je nevěrný, si zdůvodní tím, že manželka je strašná, i kdyby byla světice. Ani si nepřipustí, že se mu žena nevěnuje tolik jako před rokem prostě proto, že doma mají půlroční mimino. Kdyby si to připustil, viděl by zároveň, že se sám chová nepřijatelně, a zklamal by sám sebe.

PROČ TAK DLOUHO SEDÍ PŘED TELEVIZÍ? STEJNĚ JE MU JEDNO, CO DÁVAJÍ.

Hrající televize je obranným valem před nutností komunikovat se členy rodiny, zejména s manželkou. Ta bývá řečnější (a v mužských očích silnější) než on. Hradba umožňuje také skrýt svou náladu. Dá se za ní přemýšlet po svém, odpočívat, pospávat i snít.

PROČ SE VZTEKÁ, KDYŽ SE CÍTÍ BÍDNĚ A NEJRADĚJI BY PLAKAL?

Prostě proto, že se cítí bídně a nejraději by plakal. Jen si to nechce připustit, přesněji nechce to za žádnou cenu dopustit. Může mít pocit, že mu lidé házejí klacky pod nohy, nebo si uvědomí, že v nějaké situaci přestřelil, a mrzí ho to, což si ale zas nechce přiznat. Je mrzutý a chybí mu vlídné slovo, ale každého od sebe odežene. To, jak se chová, se pokuste nebrat osobně. To, co říká, není obraz jeho ryzího přesvědčení, ale folklór depresivní duše. Pokud to trvá dlouho, jen láska a pochopení z vaší strany nestačí, bude to chtít odbornou péči.

PROČ SE HROUTÍ, KDYŽ MÁ NORMÁLNÍ CHŘIPKU?

Muž se domnívá, že bude-li všechno v pořádku s ním, bude vše v pořádku s jeho rodinou, jakož i se světem kolem něj. Žena má přístup odlišný, ta si říká, že když bude všechno v pořádku s její rodinou, bude také všechno v pořádku s ní. Takže z pohledu muže je nemoc problém. Když ho bolí hlava, klouby a v krku a má teplotu, ví, že v pořádku není, a tedy s ním není v pořádku i svět, jehož osud nese symbolicky na ramenou. Další variantou je to, že péče, kterou mu v nemoci dáváte, je pro něj potvrzením citového zázemí a utvrzení v tom, že je všechno v pořádku.

PROČ MUSÍ MÍT PRAVDU, I KDYŽ JI NEMÁ?

Jde o dědictví z doby, kdy muž nejen vládl a rozhodoval, ale obvykle se i staral a později platil, a to nejen za sebe. Dávno již tomu, ale muž by nejradši měl obojí. Svobodu za ženu neplatit i vládnutí s nárokem na věčnou pravdu. Svou roli v tom hraje i sklon mužů řešit situaci globálně, nezatěžovat se drobnostmi. V rámci celkového stavu tak mohou mít v nějakém sporu v zásadě pravdu, i když při podrobném rozboru by ji měli jen částečně.

PROČ SI NEDAJÍ PORADIT V MALIČKOSTECH?

Prostě jsou takoví. Ctí svoji nezávislost, nadhodnocují bystrost svého úsudku. Mají tendenci rady vyslechnout a jednat po svém. Pokud chcete radit, musíte to udělat tak, aby si myslel, že na to přišel sám. A nakonec ho pochválit.