Nejen na internetu najdete spoustu rad, které vám mají pomoci zbavit se překyselení organismu pomocí nějaké formy detoxu neboli očisty. Jenže odborníci, kteří skutečně studovali výživu a medicínu, jsou vesměs zajedno – zdravý člověk nebo člověk s běžnými zdravotními neduhy žádný takový problém nemá, a tudíž žádný detox nepotřebuje.

Tělo si poradí samo

Odbornou práci na tohle téma napsal například Edzard Ernst, specialista na alternativní medicínu z univerzity v britském Exeteru. Podle něj zkrátka neexistuje nic, čeho by se tělo muselo takovým způsobem zbavovat. Odkaz na článek najdete ZDE.

Za pravdu mu dává i Petr Sucharda, internista a odborník na hubnutí z pražské Všeobecné fakultní nemocnice – v lidském těla se samozřejmě různé zplodiny metabolismu objevují, ale tělo se jich umí pomocí vylučování zbavit samo. Pokud by to neumělo, měli byste závažný problém, který by patřil do rukou lékaře a na nějž by něco jako laická očista rozhodně nezabralo.

Na druhou stranu, dát si občas něco jako odlehčovací den, během nějž budete jíst méně a pít jen vodu, není vůbec špatné, neublíží vám to a možná se díky tomu budete cítit celkově lépe. Zároveň to do jisté míry udržuje vaše spalování v pozornosti, než když budete jíst pravidelně a vždy přesně stejné množství jídla. Pokud ale míváte vlčí hlad a hladovění je pro vás utrpení spojené s psychickou nepohodou, svému tělu neškodíte.

Ale zpět k údajnému překyselení. Teorii nerovnováhy kyselin a zásad v těle jako příčinu nemocí popsal americký lékař William Howard Hay před skoro sto lety, později k ní přidal ještě teorii dělené stravy jako cesty ke zdraví a hubnutí zároveň. Zastánci této teorie věří, že překyselení organismu je v současnosti jednou z nejnebezpečnějších civilizačních chorob a vycházejí z přesvědčení, že zdraví je bezprostředně závislé na rovnováze mezi kyselostí a zásaditostí našeho těla.

Žaludek je kyselý, tělo ne

Ve své bakalářské práci na brněnské Masarykově univerzitě se fenoménu překyselení věnovala i nutriční terapeutka Dagmar Pifková. „Z medicínského hlediska je překyselení zvýšení žaludeční kyselosti, které je podmíněné vyšší tvorbou žaludečních šťáv. Překyselení je vyvoláno například stresovými faktory, nepravidelností v jídle a podobně. V tomto případě však nemůžeme mluvit o překyselení organismu jako celku. Žaludeční kyselost lze velmi dobře regulovat léky, které jsou k tomuto onemocnění přímo určeny. Překyselení ve smyslu acidózy se zjišťuje z krve, pH krve se poměrně důsledně samo od sebe udržuje na hodnotě 7,40 ± 0,04. Při správné činnost ledvin a dobře fungujícím dýchání se není nutno obávat změny vnitřního pH krve,“ uvedla nutriční terapeutka. Snahu bojovat s údajným překyselením zároveň označila za jeden z extrémů, k němuž se lidé uchylují, protože jsou v tomto směru neustále masírováni nesmyslnými články nebo třeba různými přednáškami lidí bez patřičného odborného vzdělání.

Každopádně případné překyselení organismu není způsobeno konzumací kyselinotvorných nebo zásadotvorných potravin, ale některými léky či chorobnými stavy, jako je například cukrovka. Je proto nesmyslné hlídat, zda konzumujeme „kyselou“ či „zásaditou“ stravu. Někteří lidé, kteří propadli fenoménu o překyselení organismu, si začali měřit pH moči pomocí lakmusových papírků. Tito lidé by si měli uvědomit, že alkalická strava může ovlivnit pH moči, ale již ne celého systémového pH, které je regulováno mimo jiné plícemi a ledvinami.