Bojujete s nadváhou, či dokonce obezitou? Budete mít někdy v životě potíže se srdcem, hrozí vám cukrovka? Riziko neovlivňuje jen to, co jíme a kolik si toho dopřejeme, jakkoli se to nabízí jako nejpravděpodobnější vysvětlení. Roli hraje i to, jak spíme, přesněji řečeno, jak vypadají naše spánkové cykly.
Nedávný výzkum publikovaný v zámořském časopise The Experimental Physiology ukázal, že odlišné spánkové cykly způsobují měřitelné metabolické rozdíly a mění preference našeho těla, pokud jde o využívání přijaté energie.
Vědci zjistili, že u lidí, kteří chodí spát hodně pozdě, klesá schopnost využívat tuk jako zdroj energie. To znamená, že se jim tuk hromadí v těle, což už vede k vyššímu riziku rozvoje cukrovky 2. typu a kardiovaskulárních onemocnění. Více informací ke studii najdete ZDE.
Kdo spí málo, také si ubližuje
Lidé, kteří chodí brzy spát a brzy vstávají, umí tuk coby zdroj energie využít lépe a zároveň ho při svých pohybových aktivitách více spálí, kdežto sovy mají tu smůlu, že ho při cvičení spálí méně a i výkonnost jejich bazálního klidového metabolismu je nižší – znamená to, že když nic nedělají, vydají na to skřivani více energie než lidé, co chodí pozdě spát a později vstávají. Sovy mají větší tendenci brát energii ze sacharidů namísto tuků, proto hůře hubnou a více jim hrozí civilizační choroby.
Už dlouho se přitom ví, že důležitá je i délka spánku, ideálem je sedm až osm hodin, přičemž kdo dlouhodobě spí méně než šest, ohrožuje své zdraví a snižuje šanci na štíhlou postavu. „Nedostatek spánku působí vážné zdravotní komplikace. Ohrožen je imunitní systém, který je mnohem náchylnější ke všemožným infekcím. Ovlivněna může být také hladina hormonů. Pokud málo spíme, v našem těle může docházet k uvolňování stresových hormonů, a naopak produkce hormonů, jako jsou růstové či testosteron, může klesat. Z dlouhodobého hlediska hrozí větší riziko hypertenze. Z výzkumů vychází, že lidem, kteří omezují spánek na 5 hodin a méně, se objeví spíše než těm, kteří spí doporučenou dobu. U těch, kteří nespí, je také pravděpodobnější výskyt cukrovky,“ uvedla praktická lékařka Marie Viková.
Objev pomůže předpovídat riziko
Autoři studie mimo jiné zjistili, že ranní ptáčata jsou většinou fyzicky aktivnější a mají lepší kondici než noční sovy, které tíhnou k sedavému zaměstnání a vůbec se spíše vyhýbají pohybovým aktivitám.
„Rozdíly v metabolismu tuků mezi ‚ranními ptáčaty‘ a ‚nočními sovami‘ vznikají kvůli tomu, že cirkadiánní rytmus našeho těla (cyklus bdění/spánku) ovlivňuje způsob, jakým naše tělo využívá inzulín,“ vysvětluje hlavní autor práce Steven Malin z Rutgers University v New Jersey. Tento hormon ovlivňuje i to, jak tělo zachází s přijatým tukem či tukovými zásobami.
Pokud tělo s inzulínem nedokáže hospodařit dost dobře, má to zásadní dopad nejen na tělesnou hmotnost, ale i na celkové zdraví. Podle vědců je záhodno zaměřit tímto směrem další výzkumy. Steven Malin zároveň připomněl, že chronotyp – tedy to, zda mají tendenci chodit spát brzy nebo spíš později – je lidem do velké míry daný od přírody a nedá se snadno změnit.
Je však čím dál jistější, že ovlivňuje náš metabolismus a hormonální činnost a na jeho základě se dá, spolu s posouzením celkového životního stylu, do jisté míry předpovídat riziko onemocnění každého člověka. Je zapotřebí dalších výzkumů, které se zaměří mimo jiné na souvislost mezi chronotypem, pohybovou aktivitou a výkonností metabolismu – výsledkem by mohlo být například doporučení, zda má větší smysl cvičit po ránu, nebo spíše k večeru.
ZDROJ: Vlasta.cz, https://www.sciencedaily.com/releases/2022/09/220920100754.htm https://www.physoc.org/news_article/people-who-are-night-owls-could-have-greater-risk-of-type-2-diabetes-and-heart-disease-than-those-who-are-early-birds/
