Moje kamarádka je už dva roky posedlá estetickými zákroky. Těsně po čtyřicítce se v ní něco zlomilo a od té doby chodí pravidelně na botox, má za sebou několik faceliftingů, lipoliftingů, plazmaterapii (omlazení vlastní krví!), aplikaci kyseliny hyaluronové a úpravu očních víček.
Nechápu to, protože i bez toho všeho vypadá skvěle. Ona si ale nedá říct a skončit s tím nehodlá, přestože je její manželství kvůli tomu téměř v troskách. Nejde to, stala se závislou. Není ale jediná, která trpí podobnou posedlostí. Nelátkové závislosti jsou v posledních letech čím dál častější a znamenají podobnou hrozbu jako alkohol či drogy. A možná ještě větší.
Závislosti jako ničitelé vztahů
Nedávno bychom asi tvrdili, že největšími závislostmi jsou alkohol nebo cigarety, ovšem dnes tyhle „obyčejné“ závislosti převálcovaly jiné. „Žijeme v době blahobytu. Máme tedy prostor řešit mnohem větší detaily oproti tomu, s čím se potýkali naši předkové. To taky přináší nástup nových fenoménů, kdy pro některé z nás nabývá životní důležitosti, zda je mrkev na našem talíři bio, aby těstoviny neobsahovaly lepek nebo aby naše děti nosily výhradně barefoot boty. Je fajn jíst zdravě nebo děti obouvat tak, aby se jim nedeformovaly nohy nebo pohybový systém. Problém je v nesmiřitelnosti s jinými názory a jistá posedlost daným oborem. Jedním ze znaků závislosti totiž je, že pro nás přestává existovat cokoli jiného kromě ,drogy‘,“ vysvětluje psycholožka Magdalena Dostálová z Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy v Praze.
Jakákoli nezdravá posedlost jednou oblastí je pro mezilidské vztahy ničivá, což pak zaměstnává odborníky s psychology a psychiatry v čele. Staré drogy (alkohol, nikotin…) vedoucí k závislosti jsou velmi nebezpečné, ale do jisté míry zmapované. To nesnižuje jejich nebezpečnost, jen jsou pro odborníky čitelnější. „Novodobé závislosti před námi mají bohužel náskok. Postižený bagatelizuje míru svého zasažení a nejbližší okolí nemusí být ostražité na první dobrou i proto, že leckdy neumí detekovat varovné příznaky. Nezdravá posedlost však zatím ,vesele‘ devastuje blízké i širší okolí postiženého a narušuje mezilidské vztahy,“ říká psycholožka.
Příčina závislostí? Mimo jiné vysoké nároky a kult krásy
„Já přece musím dobře vypadat! Já přece musím vydržet ten stres!“ Podle průzkumů závislostem propadají velmi často ženy, zvláště ty, které překročily třicítku a nezvládají tlaky, které na ně společnost vyvíjí. Je pak snadnější otevřít krabičku a spolknout růžovou pilulku (v tom lepším případě). „Žijeme v době zaměřené na výkon. Necháváme se tlačit do fungování v módu, kdy musíme být stále výkonní, zdraví, krásní. Při sebemenším zaškobrtnutí se můžeme začít cítit méněcenně.
A do toho kolem nás proběhne informace, že existuje úleva v krátké době, stačí přece spolknout tuhle pilulku. Patrně v dočasném zatemnění mysli (všichni přece víme, že zkratky nefungují, bez práce nejsou koláče) sáhneme po rychlé úlevě. Ta chvilkově zabere, dlouhodobě ale samozřejmě nic neřeší. Velmi rychle si však na téhle zkratce vypěstujeme závislost a nemůžeme se bez ní ani hnout,“ vysvětluje psycholožka Dostálová.
Nelátkové závislosti a abstinenční příznaky
Nedávno jsem byla na operaci a věděla jsem, že v nemocnici budu zhruba týden. Záměrně jsem si s sebou nebrala počítač, ale asi třetí den, kdy mi po narkóze mozek začal opět normálně fungovat, jsem pocítila obrovskou touhu počítač u sebe mít. Otevřít ho a jen tak si zasurfovat po internetu. Srdce bušilo jak o závod a já v sobě bojovala s pokušením zavolat manželovi, aby ho okamžitě přivezl. Nepodlehla jsem a ve finále jsem zjistila, že svět se točí pořád dál a že já dokážu fungovat i bez počítače. Ne vždy je ale snadné odolat.
Abstinenční příznaky můžou udeřit opravdu silně. „Rozdíly mezi látkovými a nelátkovými závislostmi nejsou ve finále tak velké, jak bychom možná čekali. Takzvané nelátkové závislosti podobně jako látkové probouzejí při chybění ,drogy‘ pocity bažení. Nevzniká závislost na substanci, látce, ale dochází k vytvoření závislostního chování.
Ač by se to možná nabízelo, nejsou ani nelátkové závislosti kdovíjakou výhrou, právě naopak. Jedná se o nebezpečný a závažný patologický jev. I když tedy nevznikají například obtíže a rizika spojená s aplikací drogy, bude postiženého nelátková závislost velmi pravděpodobně ohrožovat psychologicky, sociálně a ekonomicky,“ varuje Magdalena Dostálová.
Léčba? Budování mezilidských vztahů a stanovení hranic
Internet, počítače či mobilní telefony. To všechno jsou novodobé fenomény, s nimiž se budeme muset naučit zacházet tak, aby nám byly dobrým sluhou, nikoli zlým pánem. Zvláště moderní komunikační kanály ze svých životů jen tak snadno nevymažeme. „Jde spíše o to, stanovit jasné mantinely, jak budou elektronické komunikační prostředky v reálu vypadat v životě.
Když trávíme společný čas, je dobré mít mobil odložený a plně se věnovat aktivitám a svým společníkům. Umět si hledat činnosti vykonávané i bez elektronického souputníka v ruce. Závislost na internetu či moderních technologiích může být stejně devastující jako tradiční závislosti. Je důležité myslet na kvalitu vztahů, protože tam, kde pokulhávají sociální vazby, utíkáme do snadno dostupného virtuálního světa. A z něj se pak těžko přehazuje výhybka do světa hmatatelného, protože kliknutí na tabletu je snazší než vyrazit ven ze své ulity a pokusit se navázat skutečný mezilidský vztah,“ doplňuje psycholožka.
Co nás může ohrožovat?
Workoholismus:
Zatímco poctivá a tvrdá práce je většinou vnímaná jako ctnost, workoholismus už je problém. Přepracování a nedostatek odpočinku vede k vyhoření.
Závislost na mobilním telefonu:
Nomofobie (no-mobile-phone) označuje závislost na mobilních telefonech. Podle průzkumů postihuje hlavně mladé lidi a příznaky zahrnují pocity zoufalství a úzkosti, když jsou odloučeni od svých přístrojů.
Závislost na internetu:
Tato posedlost se projevuje neustálým a obsedantním prohlížením internetu, které se stává každodenní rutinou. Jakékoli přerušení způsobuje podrážděnost. Někteří lidé jsou tak závislí, že tráví mnohem více času u svých počítačů než se svou rodinou a přáteli.
Závislost na jídle:
Jídlo ovlivňuje chemii mozku stejným způsobem jako drogy. Přibližně dvě procenta populace mají problémy s jídlem, ať už jde o poruchy příjmu potravy, nebo závislost na jídle. Patří sem také orthorexie, což je nezdravá posedlost zdravým jídlem. Na rozdíl od jiných poruch příjmu potravy se orthorexie točí kolem kvality potravin, nikoli kvantity.
Závislost na plastické chirurgii:
Touto závislostí trpí lidé se syndromem pocitu ošklivosti (mají falešné představy o vadách svého těla a touží být perfektní za každou cenu). Podle britské Asociace estetických plastických chirurgů až 40 procent uživatelů botoxu připouští, že na něm mají závislost.
Závislost na cvičení:
Není snadné určit, kde je hranice mezi normálním přístupem k cvičení a závislostí na něm. Existují ale varovné příznaky, které jsou pro závislost na cvičení typické. Například když nemůžete cvičit, tak jste podráždění, cvičení je pro vás důležitější než rodina, práce i vztahy a šťastně se cítíte jen tehdy, když cvičíte.
Závislost na alkoholu
Závislost na alkoholu
„Sklenice piva k obědu působí blahodárně na trávení, lze o ní říct, že našemu zdraví svědčí. Tudy někudy však vede hranice. Vypiju-li piv šest (a tím hranici poměrně zřetelně překročím), už se o blahodárnosti skutečně mluvit nedá, dokonce mohu předpokládat, že mi druhý den bude dost špatně. A budu-li tak činit pravidelně, alkohol začne postupně ovládat všechny oblasti mého života. V předchozích větách lze závislost na alkoholu vyměnit za posedlost zdravým životním stylem či za závislost na internetu a věty jinak mohou zůstat téměř stejné. Lze tedy říct, že tento mechanismus víceméně platí pro závislosti všeho druhu,“ vysvětluje PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka. Pracuje v Poradně pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy v Praze. Momentálně je na mateřské dovolené.
