"Zapomněl jsi se jinde, běž!" Měla jsem v duchu připravenou celou etudu, v níž tuhle šlamastyku vyřeším, zůstanu hrdá a věrná svým zásadám. Byla jsem ovlivněná filmy i literaturou, a řekněme si, knížky i scénáře jsou nevěr plné, ale na prstech jedné ruky by se dalo spočítat, kdy to v nich vyřešili dospěle.
Cestou životem jsem nakonec i já závěr své etudy přehodnotila. Ačkoliv mi to jako hrdé mstitelce fakt seklo. Jak já byla drsná!
Nevěra je pro mě (naštěstí) pořád stejně hypotetická jako tenkrát. Vážně bych si ale teď rozmyslela, jestli kvůli ní vztah ukončím čistě z vlastního rozhodnutí. Nejsem si už ani trochu jistá, že je lepší košem dávat než košem dostávat. Každopádně pro zvládnutí obtížných situací, které život přináší (aniž by se ptal, jestli se vám to zrovna hodí), je dobré být připraven.
Scénáře na všechny průšvihy nikdo vymyslet nedokáže, ale asi se shodneme, že je fajn aspoň tušit, co budete dělat, když... si zabouchnete klíče, když nachytáte dítě s cigaretou, když vám partner zahne... Vztahy jsou dřina a nevěra jako únik prý krátkodobě funguje. Těm, kteří jsou nevěrní. Já bych lobbovala za méně bolestivá řešení.
