Přechod z dětství do dospělosti vězí zejména v tom, naučit se dělat vlastní rozhodnutí a nést za to odpovědnost. Než to ale dospěje na úroveň uzavírání hypoték a manželství, učí se to teenageři na něčem mnohem méně závažném – na oblečení.

Někde na hranici střední školy objeví svoji první svobodu. Prosadit si, co budou nosit. A že to bude sakra jiné než to, co nosíte vy nebo co jste jim doteď kupovali. Experimenty jsou na cestě, zapněte si bezpečnostní pásy. Jo a připravte si v mobilu složku na fotky, kterými budete jednou vydírat své děti, až budou na světě vnoučata.

Chyby jsou nevyhnutelné a zdravé

Minišortky a roztrhané silonky v mrazu nebo svetr až na paty v letním vedru. Tenisky do sněhu, kožená bagančata po kolena na prázdniny u babičky. Oblíbené tričko nošené do roztrhání, džíny s flekem, který vadí jenom vám. Taky cítíte, jak se vám zvedá tlak? Nicméně tohle všechno jsou chyby, které musí každý teenager udělat, aby jednou, za dlouhou a bolestivou dobu, dospěl k tomu, že oblečení má být vedle stylu i pohodlné, funkční a čisté. Provádět dítě tímhle obdobím je směsicí citlivého přístupu, občasných výbuchů a časté rezignace. Za každým naprosto nesmyslným, až zdraví ohrožujícím výstřelkem si oddychněte, že jste o krok blíž k cíli. Povzbuzením vám mohou být spiklenecké pohledy ostatních rodičů.

Nechte si vysvětlit, jak to teď chodí

My víme, kdo byli veksláci, depešáci a somráci. Kam patří sichrhajcka v uchu, kde nosit koženou brašnu bouchající ze strany do kolena a odkud se vozily správně plesnivé džíny nebo síťovaná tílka. Tuhle odbornost nám už nikdo neodpáře. Stejně tak fakt, že nemáme ani šajna o tom, jaké skupiny se definují na středních školách dnes, čím se vyznačují, jaké jsou prohřešky proti pravidlům a jaká poznávací znamení.

Takže nutit dítě třeba do hnědých kalhot může být ekvivalentem jeho společenské sebevraždy. Divit se, že dcera nechce donosit vaši elegantní sukni, je stejně naivní jako divit se, kam vám zmizely všechny velké svetry. Jo, to jediné se nemění. Nadměrné svetry a mikiny jsou věčné. Než se tedy pustíte do vyčítání, co to mají vaše ratolesti na sobě, informujte se, jak to dneska chodí na módní frontě.

Jsem to, co nosím

Experimenty v oblékání pomáhají současným teenagerům identifikovat a pak hlásat i to, kdo jsou. Jaké jsou jejich společenské, genderové i sexuální preference. Kluci můžou nosit kabelky jako formu protestu proti nadměrné maskulinizaci nebo hyperelegantní obleky hlásající, že by se raději narodili v jiné době. Holky to samé plus holá hlava jako fakáč do obličeje obecné představě o kráse.

Negativní poznámky ze strany rodičů pak v tomhle případně nezasáhnou jen dětskou marnivost, ale přímo jejich duši. Buďte opatrní a hlídejte v tomhle speciálně prarodiče, kteří sice perfektně ví, kdo byl pásek či potápka a jak vypadal účes na havla, nicméně superskinny jeans s větší plochou děr než materiálu by nemuseli rozdýchat bez poznámky.

Když dojde na placení

Jestli je vaše dítě spíš na populární značky než třeba na hlásání ekologie pomocí recyklace oblečení, tak tam určitě hranice nastavovat musíte. Pokud si umane na konkrétní věc za astronomickou sumu, nejde ani tak o vyjádření osobnosti, jako o příležitost k tomu, najít si brigádu.

Konkrétní rady v tomto článku pocházejí jednak z osobní zkušenosti autorky a jednak ze sloupku dvaadvacetiletého Brandta Matthewse, který pro web Parents.com shrnul své zkušenosti z nedávného dospívání. Pevné nervy!