Je pravda, že v něčem se menopauza projevuje stejně jako problémy se štítnou žlázou – týká se to třeba únavy, deprese, padání vlasů či návalů horka. A tak může být z pouhého popisu potíží i pro odborníka těžké poznat, jaká je pravá příčina, a rozlišit oba problémy od sebe. Jasno může udělat jednoduchý krevní test, na který by vás lékař měl poslat – vyšetřuje se jím hladina příslušných hormonů. Problémy trpí přibližně jedna z osmi žen.

Raději se svěřte

Problémy se štítnou žlázou jsou každopádně u žen mnohem častější než u mužů. Riziko stoupá, pokud se už v rodině vyskytly, častější potíže mají i ti, kdo trpí autoimunitními chorobami, jako je diabetes prvního typu.

Štítná žláza také častěji zlobí se zvyšujícím se věkem, lékaři potíže s ní velmi často poprvé potvrdí mezi 45 a 55 lety věku. Mnoho žen se přitom diagnostice chybně vyhne, protože své problémy spojí s menopauzou, snaží se je překonat samy a odborníkům se vůbec nesvěří. To je chyba.

Onemocnění štítné žlázy postihne během života až desetinu populace, pouze každý druhý pacient si však je svého onemocnění vědom. Když se nemoc odhalí včas, většinou je dobře léčitelná, v rozvinutém stadiu však závažně zasahuje do života, který může i ohrozit. Vyšetření štítné žlázy přitom není nepříjemné, stačí rozbor krve, případně kontrola ultrazvukem, v lékárně zakoupíte i test pro domácí použití.

Příliš aktivní nebo příliš líná žláza?

Štítná žláza je na přední straně krku. Pokud je v pořádku, produkuje hormony, které pomáhají regulovat metabolismus našeho těla a udržují mozek, srdce, svaly a další orgány ve správném tempu. Většina lidí už o možných problémech se štítnou žlázou slyšela, část z nich je viní z toho, že přibrali. Je to ale složitější – žláza za to přímo nemůže. Spíše jde o důsledek únavy, omezení pohybové aktivity a nezdravého jídla, případně se potíže mohou projevit otoky.

„Při zvýšené funkci štítné žlázy se zrychluje srdeční činnost i metabolismus a dochází naopak ke znatelnému úbytku na váze, a to i při zvýšeném příjmu kalorií. Můžete se cítit podráždění, vystresovaní, nervózní nebo trpět nespavostí,“ uvádí lékař Petr Podroužek, šéf EUC Laboratoří. Zrychlená štítná žláza způsobuje i řídkou stolici, zimomřivost či bušení srdce.

Jak se tedy nadměrná a nedostatečná činnost štítné žlázy liší?

Hypertyreóza: Nadměrná činnost štítné žlázy může způsobit, že se budete cítit nervózní, podráždění, budete se třást, přinejmenším občas. Přidává se bušení srdce, nadměrné pocení, horkokrevnost, kdy nesnesete příliš vytopené místnosti, častá stolice, řídnutí vlasů, hubnutí, případně nepravidelný cyklus.

Hypotyreóza: Nedostatečná činnost štítné žlázy naopak všechno jako by zpomaluje. Od myšlení až po trávení, takže výsledkem je třeba zácpa. K projevům patří také deprese, zimomřivost, svalová slabost, pomalejší metabolismus a s ním související mírný vzestup váhy. Mezi přehlížené potíže spojené se štítnou žlázou patří problémy s pamětí.

Poruchy činnosti štítné žlázy jsou častější, než si myslíte. Podle statistik jsou například běžnější než astma a chronické obstrukční plicní onemocnění. Proto je namístě nechat si onen jednoduchý krevní test provést, pokud máte některé z potíží, které by mohly souviset se zvýšenou nebo sníženou činností štítné žlázy. Lékař by měl zároveň zkontrolovat, zda není žláza zvětšená či zda na ní nemáte zvětšené uzlíky, což by mohlo mít vliv na její činnost. Většina poruch se žlázou naštěstí má nějaké účinné řešení, ať už jsou to léky, nebo chirurgický zásah.