„Celý život si se svojí nejlepší kamarádkou Ivetou děláme srandu z toho, že naše přátelství musí být osud. Naše mámy se seznámily už na základní škole. Sedávaly spolu v lavici celá studijní léta. Měly mezi sebou takové pouto, že spolu trávily veškerý volný čas. Jako většina kamarádek si přály najít kluky, kteří si budou výborně rozumět, aby jim nenarušili přátelství. To vše se jim povedlo a kamarádky své přátelství udržely celý život, bydlely kousek od sebe, děti porodily v podobném čase, a proto se i já s Ivetou kamarádím od malička,“ říká Martina.

I naše děti vyrůstaly spolu

„Těšily jsme se na vnoučata, naše děti vyrostly spolu a u vnoučat to samozřejmě nemělo být jinak. Dokud byli kluci ještě malí, vše skvěle fungovalo, ale s příchodem do školky se najednou vše změnilo. Náš Vilda je pořád ten fajn kluk, který sice občas vymýšlí blbosti, ale vesměs se chová fajn. Zato Ivetin Radim, z něj je teda zvíře. Nejenže neustále zlobí a nabádá k tomu Vildu, ale je strašně rozmazlený.“

Nekritický přístup k rozmazlenému vnukovi

Sama Iveta vedla se svojí dcerou spoustu debat na téma vnoučkova chování, ale neúspěšně. A najednou se letitá kamarádka, teď už babička, začala chovat podobně jako její dcera. „Jakmile Radim něco vyvede, hned ho omlouvá. Když se Radimovi něco nelíbí, začne se vztekat a do pár vteřin má přesně to, co chce. S lišáckým výrazem změní pláč na smích a doslova si z babičky dělá srandu. Jelikož je moje nejlepší kamarádka, probírala jsem to s ní horem dolem, ale na Radima se jí nesmí sáhnout. Rozumím tomu, že jsou pro nás vnoučata všechno, ale existují jisté hranice,“ líčí Martina.

Je to čím dál tím těžší

„Když jsme spolu s Ivetou samy, záměrně se vyhýbám debatám o klucích, protože mě to většinou vytočí. Nechci přijít o životně důležitého člověka, ale už mám malého Radima vážně plné zuby, jeho rozmazlenost se staví mezi naše přátelství a Iveta ho hlídá pořád, takže je těžké ji zastihnout samotnou. A také je náročné se najednou společným chvílím s vnoučaty záměrně vyhýbat… Naše přátelství prochází těžkou zkouškou. Bohužel vím, že Iveta vůči svému vnukovi jiná nebude, ale já to prostě dlouhodobě nedávám.“

Pohled odborníka: mediátorka Ing. Kateřina Bělková, Škola mediace

Pohled odborníka: mediátorka Ing. Kateřina Bělková, Škola mediace

Děkuji za důvěru svěřit mi vaše obavy ohledně vztahu s kamarádkou. Popisujete, že se s kamarádkou v poslední době nemůžete shodnout kvůli rozdílnému pohledu a přístupu k výchově vnoučat. Jedná se o konflikt, který je velice častý. Je spousta kamarádek, které se spolu přestaly stýkat právě pro rozdílné přístupy k výchově.

V tomto případě se jedná o konflikt hodnot, který je pro hledání dohody jeden z nejobtížnějších. Každý má své hodnoty a hranice nastavené trochu jinak, a pokud nám někdo neustále tyto hranice překračuje, nebývá lehké ve vztahu pokračovat. Pro vaše přátelství je nyní obzvlášť důležitá upřímná, citlivá a respektující komunikace. Píšete, že jste to s kamarádkou probírala již mnohokrát. Co by v této komunikaci mělo zaznít, aby mohlo dojít k posunu, je šetrně podané, ale jasné vymezení vašich hranic. Pokuste se kamarádce vysvětlit, jaké chování je pro vás ještě akceptovatelné a jaké ne a proč. Klidně uveďte konkrétní případy chování jejího vnuka a pokuste se spolu nalézt možnosti, za jakých okolností se budete scházet a jak budete na případné nevhodné chování jejího vnuka reagovat.

Dejte také kamarádce možnost, aby vám i ona sdělila, proč je nyní pro ni nevhodné chování jejího vnuka přijatelné, třeba pak pro vás bude snazší s kamarádkou vyjít. Určitě při rozhovoru zmiňte, že vám na vašem přátelství záleží a právě proto, aby mohlo i nadále fungovat, je pro vás důležité, abyste spolu mohly mluvit i o těžších tématech. Věřím, že se vám s kamarádkou podaří zase najít společnou řeč, právě proto, že máte silný základ v podobě mnohaletého přátelství.

Kontakt: www.katerinabelkova.cz