Můj muž se za dvacet let manželství hrozně změnil. Ztloustnul a nepečuje o sebe. Člověk aby ho prosil, ať se večer osprchuje, když si jde lehnout. Dělá všechno pro to, aby mě vůbec nepřitahoval, a přesto pořád chce mít sex.

Už je mi jasné, proč se tomu říká „manželské povinnosti“, já to totiž tak beru. Tedy když se mi nepodaří vymluvit, že „to“ zrovna mám nebo že mám horečku. Obvykle mi ale žádné výmluvy neprojdou, a tak se musím přemáhat nejmíň třikrát do týdne.

Všude se píše, že muži v jeho věku mají problémy s potencí. Ale on, přestože mu je osmačtyřicet, problémy bohužel nemá. Co já bych dala za to, aby si našel milenku, která by to snášela místo mě! Jenže ona by ho žádná nechtěla.

Nevím, co by se stalo, kdybych ho začala pokaždé odmítat, ale asi bych s ním nevydržela. Určitě by si myslel, že mám jiného chlapa. Takhle on totiž uvažuje, vůbec by ho nenapadlo, že nestojím o žádný sex. Možná to ale není pravda. Vlastně bych o sex stála, ale ne s ním…

V posteli se mi protiví

Pravda je, že s ním se mi to nelíbilo nikdy, ale nebýval aspoň tak odporný. Možná to říkám špatně, on asi není úplně odporný, chápete. Je to normální chlap, chodí pracovat do autodílny, občas zajde s kamarády na pivo. A nechová se ke mně špatně, to bych nemohla říct. Akorát pořád chce jenom to jedno. Kdyby toho nebylo, bylo by naše manželství asi normální. Žádná zvláštní vášeň mezi námi neplane, to ne, ale ani jeden z nás by si asi nestěžoval. Koho jiného bychom v našem věku taky hledali.

Možná jsem divná já, že mně to v posteli s ním vadí. Ale já si nemůžu vzpomenout, že by to někdy bylo jiné. Vždycky jsem měla problém s ním spát a věkem se to zhoršuje. Máme tři děti, ale řeknu vám, že jsem byla ráda, když jsem „to“ v těhotenství a potom dělat nesměla.

Měla jsem ještě jednoho milence…

Kromě něj jsem v posteli byla už jenom s jedním, manžel to ani neví. To bylo potom, co jsme se seznámili, a já si nebyla jistá, jestli je to ten pravý. Byl pak na vojně a já se mezitím seznámila s jedním mužem, se kterým jsem jezdívala vlakem do práce. Protože jsem nevěděla, jestli mi vztah s manželem, co ještě ani nebyl manžel, vydrží, tak jsem se zakoukala do Honzy. S ním se mi to líbilo, to si pamatuju. Byl vášnivý, takže jsme se milovali celé hodiny.

Manžel si myslí, že čtvrthodina je až dost. Dneska jsem ráda, že si to myslí, aspoň mám hned pokoj. Tehdy ten vztah ale nevydržel, Honza nakonec změnil zaměstnání a vlastně o mě asi ani moc nestál. Možná že kdybych ho nepoznala, nevěděla bych, jak může sex taky vypadat, a bavilo by mě to s manželem.

Nevím, co mám dělat. Mám hrůzu z toho, kolik let to takhle ještě bude trvat, ale samozřejmě se kvůli takové věci rozvádět nechci. To bych si sama připadala jako blázen. Něco manželovi říkat se mi taky nechce, styděla bych se o tom mluvit. Bůhví, co by si myslel, kde jsem přišla na nějaké nároky. A tak doufám, že si třeba opravdu najde nějakou ženskou. Jenom aby se kvůli milence nechtěl rozvádět!