Pokud jste už někdy viděli otevřenou ránu, možná vás napadlo, co to vlastně je a jak je to možné, že se vůbec nechce zahojit. Ti, kdo tyhle trable mají, opravdu nadšením nejásají. Kromě bolesti se může přidat zánět a léčba obvykle netrvá týden. Bércové vředy jsou bohužel nepříjemným onemocněním, kterým trpí hlavně ženy v produktivním věku. Ovšem nevyhýbají se ani mladým. „Mezi nejčastější příčiny vzniku patří chronická žilní nedostatečnost na dolních končetinách, ale taky špatné tepenné prokrvení, případně kombinace obojího. Vředy se projevují různě velkou ztrátou kožní i podkožní tkáně,“ vysvětluje specialistka na hojení ran Adéla Holubová z DiaPodi care v Soběslavi.
Pozor na první příznaky
„Na počátku onemocnění trápí pacienty otoky nohou nejčastěji večer, obvykle po dlouhodobém stání či sezení, pocit napětí kůže či bolesti v oblasti lýtek, případně pocity těžkých nohou. Když jsou tyhle příznaky ignorovány a zanedbávány, po čase dochází k výskytu metliček, což jsou malé fialové či hnědé žilky v oblasti lýtek, kotníků nebo stehen. Tyto metličky jsou bohužel často považovány za estetický problém, ale právě ony už mohou později vést k viditelným křečovým žilám,“ vysvětluje Adéla Holubová. Později se může objevit hyperpigmentace, kterou poznáte podle fialového až hnědého zabarvení kůže v různé lokalizaci na bércích. „Když nejsou tyto příznaky správně léčeny, mohou vést k bércovému vředu,“ varuje zdravotnice.
Léčba jako týmová práce
V případě bércových vředů bývá nejčastější právě nehojící se rána, jejímž základním problémem je žilní nedostatečnost. Od toho se samozřejmě odvíjí i samotná léčba, kde je nutná multioborová péče. Aby se tedy mohlo někomu pomoci, musí být do celého léčebného procesu zainteresováno více lékařů či nelékařských pracovníků z různých oborů. Základem je správná diagnostika a určení příčiny bércového vředu. Kromě anamnézy pacient absolvuje fyzikální a ultrasonografické vyšetření. Důležité také je zkvalitnění prokrvení postižené končetiny. Mohou následovat lékařské zákroky, například sklerotizace, které provádí cévní chirurg.
Dalším krokem je prevence zánětu rány a podpora hojení nehojící se rány za pomocí fázového hojení ran (takzvaná vlhká terapie), které zvládne specialistka na hojení ran ve spolupráci s lékařem. „Přikládají se kompresivní bandáže, pacienta poučíme o prevenci dalšího vzniku či zhoršení rány. Specialistka na hojení ran by měla také vysvětlit, jak rány převazovat a jak často. Převazy si totiž může pacient provádět sám nebo mu může pomáhat proškolený rodinný příslušník nebo za ním přijedou sestry z domácí péče, které ránu převážou v domácím prostředí. To vše hradí pojišťovny. V neposlední řadě je důležitá psychická pohoda pacienta a užívání léků podporujících správnou funkci žil, případně léky na tlumení bolesti,“ vysvětluje Adéla Holubová. Zdůrazňuje ovšem, že v léčbě nese velkou odpovědnost i samotný pacient. „Nejen tím, že bude dodržovat doporučení odborníků, ale celým svým přístupem. Vždy říkám, mohu vám dávat do rány zlato, stříbro a drahé kamení, ale pokud vy sám nebudete součástí léčebného týmu, nikdy společně nedojdeme do cíle, tedy do fáze zhojení rány!“
Psychické i ekonomické důsledky
Léčba bércového vředu je ve většině případů velmi zdlouhavá. Když se ránu podaří zahojit, je to takové malé vítězství. V případě, že se rána objeví znova, je to vždy pro pacienta hlavně psychicky velmi zatěžující, protože moc dobře ví, co všechno bude muset absolvovat, aby se rána zahojila. Nemoc má vážný dopad na kvalitu života nejen po stránce ekonomické z důvodu pracovní neschopnosti. „Mezi další problémy patří sekrece z rány a zápach. V mnohých případech může být sekrece tak velká, že pacient za sebou nechává kaluže. K tomu patří zápach. Mnohdy pacienti s pláčem říkají, že raději nepřijímají návštěvy, protože se za to stydí. Všechna tahle negativa pacienta velmi obtěžují a společensky izolují,“ dodává odbornice.
Příběh: Hana (28 let) z Chlebova u Soběslavi
Paní Hana navštívila ambulanci na hojení ran v Soběslavi na jaře letošního roku. Přes rok a půl ji trápil bércový vřed na levém lýtku a s nehojící ranou chodila neustále k lékařům, aby jí něco předepsali. Bylo to omezující, protože spoustu věcí nemohla podnikat ani se svým sedmiletým synem. Při vstupním vyšetření odborníci diagnostikovali bércový vřed na podkladu žilního původu a zahájili léčbu. Bohužel v průběhu léčby se hojení zkomplikovalo zánětem, na který Hanka užívala antibiotika. Teď je rána zahojená. Hana ale moc dobře ví, že se bércový vřed může kdykoli vrátit. S bércovými vředy bojuje i její tatínek, u kterého se ale objevily v pozdějším věku. „Od třiceti let je měla taky babička, která se navíc léčila s cukrovkou. Nebylo to jednoduché, naučit se všechny ty důležité léčebné rituály, které s léčbou souvisejí. Každý den si musíte převazovat ránu, naučit se aplikovat kompresivní bandáže, promazávat suchou kůži kolem rány a užívat léky na žilní průchodnost. Vzhledem k rodinné anamnéze vím, že si už musím dávat velký pozor. Hodně mě vylekalo, že se u mě bércové vředy objevily v tak nízkém věku. Bolestí jsem nemohla spát, rána mokvala, bylo to nepříjemné. Musela jsem ležet jen na jednom boku, protože na druhé straně byla ta rána. Vím, že se bércové vředy nedají stoprocentně vyléčit, ale doufám, že už se nevrátí,“ říká Hana. Udělá prý pro to maximum. Právě teď je před ní velký cíl – zhubnout a přestat kouřit. I to jsou totiž rizikové faktory.
Očima odborníka
Očima odborníka
Je důležité vědět, jakou speciální ambulanci navštívit, aby pacientovi mohli odborníci na nehojící se rány pomoci. K tomu účelu slouží web zahojime.cz, který mimo jiné pomáhá odtabuizovat problematiku nehojících se ran. Bércový vřed se projevuje narušením celistvosti kůže a otevřená rána je vstupní branou pro mikroby. Častou komplikací je zánět, buď lokální, nebo může postihnout okolní tkáně (takzvaná růže). Nerozpoznaný zánět může vyústit v sepsi. V případě, že se rána nehojí, zhoršuje se, nelze léčit ani příčinu, je nutné přistoupit k amputaci končetiny. Kromě léčby, do níž spadá takzvané vlhké hojení, doporučují odborníci také pohyb, redukci hmotnosti, správnou stravu, žilní gymnastiku a při sedu si podkládat dolní končetiny židličkou, aby byly nohy ve zvýšené pozici.
Adéla Holubová, specialistka na hojení ran, DiaPodi care, s. r. o., Soběslav
