Chronické virové záněty jater, přílišné pití alkoholu a ztučnění jater – takové jsou podle odborníků tři nejčastější příčiny chronických jaterních onemocnění. Ačkoli mají odlišné příčiny a zprvu se vyvíjejí jinak, většinou je konečným stadiem cirhóza, která také bývá příčinou předčasného úmrtí.

Játra jsou přitom orgánem s výjimečnou schopností regenerace, ale k tomu je potřeba počínající onemocnění odhalit včas, dodržovat úpravu životosprávy, případně aplikovat vhodnou léčbu – pak je možné poškození jater zvrátit.

O deset let kratší život

Bohužel, cirhóza není vůbec tak vzácná, jak si někdy myslíme. „K nevratnému poškození jaterních buněk v případě chronických onemocnění nedochází náhle, proces obvykle trvá i několik let. Onemocnění postihuje převážně dospělé v produktivním věku, varující je zejména nárůst výskytu u žen,“ vysvětluje praktický lékař Michal Lazák. Délka života se u lidí s cirhózou, což je vlastně zjizvení jater, zkracuje vůči průměru o deset let. Někdy se u nich navíc vyvine i karcinom jater.

Zdravá játra toho přitom umí neskutečně mnoho a plní doslova stovky funkcí. Vytvářejí a ukládají vitamíny a minerály, pomáhají v boji proti infekcím a nemocem, regulují hladinu cukru a cholesterolu v krvi, pomáhají produkovat hormony a uvolňovat žluč. A samozřejmě zpracovávají všechno, co sníme a vypijeme, přičemž se musí vyrovnat nejen s jídlem a pitím, ale také s látkami z kosmetiky, okolního prostředí nebo čisticích prostředků.

Nemocná játra se dědí

Onemocnění jater mívá další příčiny kromě těch výše zmíněných – může být způsobeno infekcí, poškozením léky nebo toxickými látkami, poraněním, ale také stresem nebo autoimunitními procesy, případně lze sklon k potížím s játry zdědit. V evropských zemích se na jejich výskytu podílí především škodlivá konzumace alkoholu, virové hepatitidy a velmi často metabolický syndrom spojený s nadváhou a obezitou, jejíž výskyt se od roku 1975 ztrojnásobil.

Právě v souvislosti s tím lékaři poslední dobou mluví o onemocnění jater, donedávna souhrnně označovaným jako NAFLD – nealkoholové ztukovatění jater (Non-Alcoholic Fatry Liver Disease). Jde o velmi rozšířené onemocnění a postihuje dokonce každého čtvrtého člověka na světě. Zmíněné příčiny pak mohou vést k jaterní steatóze, hepatitidě, cirhóze nebo rozvoji karcinomu jater. Nově začala odborná veřejnost toto onemocnění označovat spíše jako MAFLD – tuková choroba jater spojená s metabolickou dysfunkcí (Metabolic Associated Fatty Liver Disease), a to právě s ohledem na nejnovější poznatky o souvislosti s metabolickým syndromem. Ztukovatění se jinak říká také steatóza.

Nemoc, která o sobě dlouho nedává vědět

Bohužel, tahle potíž o sobě nedá dlouho nijak znát, například nebolí. Pokud se však tuk v játrech hromadí, může se vyvinout jejich zánět a nakonec i obávaná cirhóza. „Jaterní steatóza se vyskytuje i u lidí, kteří vůbec nepijí alkohol, zato mají nadměrný příjem kalorií, nevhodnou skladbu stravy a nedostatek fyzické aktivity. Výskyt jaterní steatózy úzce souvisí s výskytem obezity a posléze i diabetu 2. typu. Vyskytuje se u více než 80 procent pacientů se závažnou obezitou a u 75 procent pacientů s cukrovkou,“ říká diabetoložka Marcela Szabó.

Proto je důležité se o játra starat a čas od času je nechat zkontrolovat, tedy podstoupit krevní testy a ultrazvuk břicha. Poškození jater totiž nemusí být zpočátku nijak patrné. Některé běžné příznaky, jako je ztráta chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, zežloutnutí kůže, únava nebo tlak v pravém podžebří, se mohou projevit později.

Jak pečovat o játra

Základním předpokladem pro udržení jater v dobrém stavu je vyhnout se všem výše uvedeným příčinám, které jim škodí, v případě hepatitidy typu A a B je pak nejlepší prevencí očkování, zároveň nikdy nesdílejte s jinými lidmi například kartáčky na zuby či holicí strojky. Nejlepší je zdravá, vyvážená a pravidelná strava, je dobré vyhýbat se průmyslově zpracovaným potravinám. Nutná je pravidelná fyzická aktivita, která pomáhá udržet tělesnou hmotnost pod kontrolou.

Zdroje:

https://liverfoundation.org/13-ways-to-a-healthy-liver/