Víte, že cuketa je vlastně druh dýně neboli tykve obecné? Název cuketa, stejně jako mnohými používaný výraz cukína, má kořeny v italském výrazu pro dýni a volně by se dal přeložit asi jako „tykvička“ nebo „dýnička“. Je zdravá, dobře stravitelná a snadno upravitelná na mnoho způsobů za studena i za tepla, ať už v kombinaci s masem, nebo jako součást vegetariánských jídel. V obchodech je dostupná víceméně po celý rok, ale mimo sezónu bývá poměrně drahá, takže určitě stojí za pokus vypěstovat si menší sestřenice dýní doma na záhonu a mít jich tak dostatečnou zásobu alespoň v sezóně jejich sklizně. Tu lze do jisté míry naplánovat dobou výsadby, ale stejně jako například u rajčat či okurek je doba sklizně průběžná, takže nemusíte výpěstky otrhat všechny najednou a zpracovat v průběhu jednoho či dvou dnů.

Klouzavá sklizeň

Cukety se obvykle pěstují ze semen od května do konce června, díky čemuž lze právě docílit i průběžné sklizně. Vysévá se na dobře prohnojený záhon v počtu maximálně tří semínek do důlku s odstupy asi osmdesát centimetrů od sebe. Lze také sázet předpěstované sazeničky. Ideální je pro ně teplé, ale zároveň před přímým sluncem alespoň trochu chráněné místo. Dobře je zalévejte a k hnojení používejte rostlinné výluhy (takzvané jíchy).

Aby neplesnivěly a nehnily

Cukety jsou vůči chorobám rostlin poměrně odolné, ale stejně jako okurky či rajčata častěji trpí plísněmi. Projevuje se to potom špatným růstem a zašedlým povlakem na listech. Prevencí je fungicidní postřik, který si můžete koupit i v organické bio podobě. A hlavně je důležité hlídat množství zálivky, trvale udržovat půdu jen jemně provlhčenou a když uvidíte napadené listy, hned je dát pryč.

Proti plevelům i uhnívání rostoucích plodů zespoda je jednou z osvědčených metod i pěstování cuket na netkané mulčovací černé textilii, která udržuje půdu správně prohřátou a brání růstu plevelů. Podobného efektu lze do jisté míry dosáhnout mulčováním půdy organickým materiálem, takže třeba slámou nebo senem.

Uhnívání a plesnivění dozrávajících plodů lze předcházet i tak, že nějakým mulčem (slámou, kůrou nebo textílií) podložíte pouze jednotlivé rostoucí cukety. Podložit je lze i dlaždicemi, kameny nebo třeba kusy keramických střešních tašek, vyzkoušejte prostě všemožné způsoby, jak zachránit plody, ležící velkou plochou na provlhlé hlíně.

O úrodu vás mohou obírat i slimáci. Cukety jim prostě moc chutnají a přes všemožné „zázračné“ recepty zůstává nejúčinnější metodou jejich vytrvalý sběr a odstraňování z pozemku. Nebo si pořiďte kachny plemene indický běžec, ty mají slimáky a plže na seznamu oblíbené potravy. Pozor i na mšice, těm předcházejte postřiky, a pokud jsou rostliny už napadené, je nutné je nemilosrdně zlikvidovat.