Hubnutí je náročné, ale mnohem náročnější je v situacích, kdy žijete s nějakým chronickým onemocněním. Pak může být váš přírůstek na váze způsoben i jinými faktory než přejídáním se u oblíbeného seriálu na Netflixu. Znám to z vlastní zkušenosti. Není příjemné přiznat ostatním, že nemoc, kterou jsem před dvěma lety prodělala, mě doslova srazila na kolena a významně ovlivnila mou kvalitu života a bohužel i mou hmotnost. A jako by toho nebylo málo, po těžkém průběhu covidu, léčbě kortikoidy a následné diagnóze dalších zdravotních potíží, se váha ještě o dalších deset kilo zvedla. Jistě, v některých případech je nemoc „jen“ výmluva, abychom skutečně změnily životní styl a stravovací návyky, ale někdy je to objektivně náročnější.

Nemoc a léky

Je snadné někoho obvinit z lenosti a nedostatku silné vůle. No jo, může si za to sama, neměla to nechat nikdy dojít tak daleko! Směju se, protože dobře vím, že fakt nejsem z těch, které by to chtěly nechat dojít „tak daleko“. Hubnutí je opravdu těžší, když vám v něm brání třeba léky, které musíte do konce života užívat a jejichž vedlejším efektem je přibírání na váze. „Přála bych si, aby lidé pochopili, jak moc některé léky ovlivňují váhu. Jím méně než kdokoli jiný, koho znám, a přesto přibírám. Ostatní vidí jen tuk. Přivítala bych, kdyby kolem mě lidé nemluvili o dietách a hubnutí. Cítím se pak naprosto příšerně. Vyhýbám se focení a nedívám se do zrcadla. Nesnáším, jak vypadám. Nejraději bych si nasadila papírový pytlík na hlavu. Už jsem přemýšlela o tom, že přestanu léky užívat, ale bez nich bych umřela,“ vypráví upřímně o svých pocitech čtyřicetiletá Simona, jejíž BMI index se pohybuje v kritické zóně.

BMI není zákon

Podle nutriční specialistky Juli Keen není ani index BMI vždy spolehlivým ukazatelem zdraví. Lékaři se samozřejmě primárně zaměřují na vaši hmotnost, máte-li vyšší BMI, ale existuje nespočet lidí, kteří byli špatně diagnostikováni nebo jim byla předepsaná dieta v situaci, kdy hmotnost nebyla primárním problémem. V případě, že máte podezření na další obtíže, je nutné vše vždy konzultovat s odborníky. „Pravidelnými prohlídkami a kontrolami u lékaře včetně krevních testů můžete předejít vážným problémům a ovlivnit tak kvalitu dalšího života,“ říká nutriční terapeutka Dana Šímová. „Při různých zdravotních problémech je bohužel nutné nasadit léky, které mohou mít negativní vliv na tělesnou hmotnost. Například antidepresiva, hormonální léky, kortikosteroidy nebo léky na vysoký krevní tlak mohou zadržovat vodu v těle či zvyšovat chuť k jídlu. Ale to neznamená, že je můžete vysadit bez vědomí lékaře. Zdraví je důležitější než naše momentální tělesná hmotnost,“ říká Dana Šímová. „U poruchy štítné žlázy není vhodná nadměrná pohybová aktivita, která tělo velmi vyčerpává, a tím zpomalí metabolismus. Každé tělo funguje jinak, proto se vždy poraďte s odborníkem, vyhnete se zdravotním problémům i jojo efektům,“ radí odbornice. Přesto ani v těchto případech nemusíte házet flintu do žita. S pomocí specialisty můžete nastavit vhodný režim, jak fungovat i s léky a nemocí a nepřibírat neustále na váze.

Přejídání střídá zvracení

Moje kamarádka trpěla dva roky bulimií, a to v době, kdy jí bylo jedenačtyřicet. Tři děti, náročná práce, manžel, který se doma objevil jen večer. Nervy na pochodu, a aby vše zvládala, začala stres zajídat. A střídalo se období záchvatovitého přejídání, zvracení, hladovění. Naštěstí včas pochopila, že tudy cesta nevede, a svěřila se do péče odborníka. Bohužel nedávno dost přibrala a bojí se, aby se znova nedostala do začarovaného kruhu přejídání. Jak říká Iva Málková ze sdružení proti obezitě STOB, pokud začne hubnout člověk s anamnézou porucha příjmu potravy, je nebezpečí, že zase sklouzne k uvedeným nevhodným stravovacím návykům. „Tito lidé mají navíc nadměrný kritický postoj ke svému tělu, redukce váhy může opět přispět k zesílení černobílého myšlení. Jídlo dělí na zdravé a nezdravé, přičemž to nezdravé odmítají. Pokud nějakým takovým zhřeší, pak se rovnou přejí s pocitem, že je vše ztraceno,“ vysvětluje Iva Málková.

Jestli tedy chce někdo, kdo se vyléčil z poruchy příjmu potravy, hubnout, mělo by to být jen pod vedením odborníka, aby opět nesklouzl k poruchám myšlení, které ovlivňují chování. „Nestačí ale nutriční terapeut, měl by to být psycholog,“ zdůrazňuje Málková. Základem jeho terapie je změnit nevhodné stravovací návyky, nacvičit pravidelné stolování tak, aby nedocházelo k záchvatům přejídání a zvracení, a získaly jste kontrolu nad jídlem. Přejídání bývá většinou reakcí na diety, které dodržují často lidé s váhou v normě. Přejídání mnohdy vyústí v záchvatovité přejídání, které samozřejmě zvyšuje kalorický příjem a podporuje vznik obezity. Jak říká Iva Málková, lidé s normální váhou, kteří se chtějí pomocí diet dostat pod svou biologickou váhu, paradoxně nabírají a směřují k obezitě či až k bulimii. „Psychologická terapie je dále zaměřená na změnu nevhodných myšlenek ve vztahu k jídlu, lidé se učí přijímat pozitivně své tělo a učí se vzdát se nebezpečné iluze zázračného efektu diet a hladovek,“ dodává specialistka na hubnutí.

Viníkem je přechod?

Opravdu? Nebo je to jen blbá výmluva? „V období menopauzy většina žen zjistí, že se jim najednou tuk ukládá nejvíc do břicha a že celoživotně osvědčené diety nefungují. Mohou za to především hormony. Vlivem nedostatku estrogenu dochází v těle k řadě změn. Nejedná se jen o navýšení hmotnosti, což my ženy vnímáme velmi negativně, ale objevují se další zdravotní obtíže, jako je nespavost, změna nálad, noční pocení, ztráta sebevědomí, snížená chuť na sex, ale i chronické zdravotní problémy, jako je řídnutí kostí, vyšší hladina cholesterolu či ateroskleróza. Věřte, že tyto chronické obtíže nás ohrožují daleko víc než nějaké kilo navíc,“ říká nutriční terapeutka Dana Šímová.

Podle ní je dobré smířit se s tím, že po padesátce nikdo z nás nebude vážit stejně jako ve dvaceti (no, občas se nějaká výjimka najde), zůstat nohama na zemi a nějaké to kilo navíc zkusit přijmout. „Důležité je být zdravá a netrápit se kvůli pár kilogramům navíc. Je však rozdíl, zda máte nadváhu 15 kg a více, nebo řešíte „hloupých“ pět kilogramů do ideální váhy. Řešit bychom měly nadváhu a obezitu, nikoli zvýšení dívčí hmotnosti o směšných pár kilogramů. Vrátit se k váze jako ve dvaceti je prakticky nemožné. Nevhodné diety většinou fungují krátkodobě a po každé dietě máte časem o pět kilo víc než před dietou. Takže po páté dietě často vzpomínáte na to, jaké jste byly před dietou hezké štíhlé holky,“ radí odbornice. Pokud se ale jedná o větší nadváhu či obezitu, tak i vzhledem k možným zdravotním problémům je vhodné upravit jídelníček.

„Ideální je vždy navštívit nutričního terapeuta a nezkoušet různé osvědčené diety, které zabraly kolegyni či kamarádce, a to mnohdy o dvacet let mladší. Upravit jídelníček neznamená držet dietu, ale změnit stravování tak, aby to tělu vyhovovalo dlouhodobě, a pokud systém povede ke snížení váhy, bude to bonus. Nutriční terapeut přihlédne k potřebám vašeho těla, metabolismu, zdravotním problémům, ale i životnímu stylu a zvyklostem, zaměstnání a pohybové aktivitě. Odborník s vámi bude postupně pracovat, motivovat vás a hlídat zdravotní stav či kondici,“ doplňuje Dana Šímová. Přidejte každý den do své rutiny pohyb. Nemusí to být žádná divočina, klidně stačí, když se projdete pěšky rychlejším krokem na zastávku, obejdete několikrát panelák nebo si dopřejete nějaké cvičení doma, klidně online podle něčeho, co se vám líbí a baví vás to. Deset tisíc prochozených kroků denně, o kterých se mluví jako doporučené dávce pohybu, nemusí být jedinou metou. Stačí šest tisíc. I to může změnit život k lepšímu. Můžu to podepsat. I se všemi zdravotními obtížemi teď pravidelně chodím a cítím se stokrát líp na těle i na duši. To je mnohdy důležitější než se vejít do kalhot velikosti 38.

Co jíst v menopauze a při nemocech

Co jíst v menopauze a při nemocech

Dana Šímová, nutriční terapeutka, www.danyslim.cz

Stále platí základní pravidla, tedy jíst pravidelně (5x denně), menší množství, ale větší množství zeleniny (vlákniny), a dodržovat pitný režim.

Navíc je důležité v období menopauzy omezit množství tuků, především živočišných.

Vhodné je vyloučit uzeniny, bílé pečivo, bílou mouku, sladkosti (bílý cukr). Nutné je snížit i množství sacharidů a vybírat hlavně ty s nízkým glykemickým indexem. Naopak vhodné je navýšit bílkoviny, ideální jsou ryby, libové maso, vejce a tvaroh.

I některé druhy zeleniny byste neměly mít na talíři moc často, například brokolici, květák, růžičkovou kapustu a zelí. Obsahují látky, jež patří do skupiny goitrogenních, které blokují produkci hormonů štítné žlázy, jež mají nezastupitelnou roli při řízení metabolické aktivity. Neznamená to ale, že tuto zeleninu z jídelníčku striktně vyloučíte, ale doporučuji ji omezit nebo ji konzumovat vařenou, hlavně při již prokázané poruše štítné žlázy. Povařená a podušená je lépe stravitelná, přirozeně zahřívá, ale přitom nezhoršuje návaly horka.

Do jídelníčku určitě zařaďte tofu, kvůli vyššímu obsahu fytoestrogenů ze soji, ty upravují hormonální nerovnováhu.

V případě cévních chorob v anamnéze je vhodné zvýšit konzumaci omega-3 mastných kyselin. Doporučuji jíst víc ryby, semena, ořechy.

Trpíte-li depresí a stresem, pak zařaďte do jídelníčku antistresové vitaminy B1 a B6, které najdete v obilninách, luštěninách a vejcích.

Příklad redukčního jídelníčku pro ženy v přechodu

Snídaně: 1 vařené vejce, žitný chléb (40 g) s plátkem tvrdého sýra, paprika

Svačina: 1 bílý jogurt Skyr nebo řeckého typu s čerstvým ovocem, hrstkou ořechů a semínek

Oběd: 100 g lososa na grilu, dušená zeleninová směs, vařený brambor ve slupce (80 g) nebo 30 g vařené rýže

Svačina: 100 g mozarelly s 1 větším rajčatem, olivovým olejem a bazalkou

Večeře: omeleta z tofu po čínsku (1 vejce, 80 g tofu), fazolky zelené (80 g), rajčata (50 g)

2. Večeře: kefírové mléko neochucené