Hořčík si naše tělo neumí vyrobit, přesto je zásadní pro správné fungování svalů (včetně toho srdečního), pro mineralizaci kostí či hospodaření s vodou v těle, také zlepšuje koncentraci a snižuje únavu – celkem má na starosti až tři sta procesů v organismu. Jak ho doplnit? Pestrou stravou! Jezte dýňová semínka, mandle, špenát, pohanku, datle, kvalitní čokoládu, kešu, květák a ryby.

Hořčík je součástí chlorofylu, toho zeleného v rostlinách, takže si pochutnejte na zelené paprice, salátu nebo avokádu. Hořčík v těle si rozumí s vitaminem D a naopak se nekamarádí s vápníkem. Zní to složitě, ale nebojte se: vystavte kůži sluníčku, kupte si kapky s vitaminem D (protože málokdo v našich zeměpisných šířkách má po temné zimě déčka dostatek) a jezte pestře, hlavně semínka, zeleninu a celozrnné pečivo či těstoviny.

Nepřehánějte to s vápníkem, pokud to nenaordinuje lékař, nezobejte jen tak preventivně vápníkové tabletky. A když už, pak jen v kombinaci s vitaminem D a K2. Hořčík je zastoupený i v luštěninách, s těmi to ale není úplně přímočaré: luštěniny před přípravou vždycky namáčejte ve vodě se lžící jablečného octa, který pomáhá vyloučit z luštěnin fytáty, které brání vstřebávání minerálů. Podobně jako namáčení pomáhá i klíčení nebo fermentace.

V konzervách ho nenajdete

Nedostatek hořčíku (třeba v těhotenství) signalizují křeče v nohách nebo v prstech na rukou, podobné projevy ale mohou provázet i jeho nadbytek, je tedy dobré si nechat minerální látky v krvi změřit u lékaře.

Hodně hořčíku se z potravin ztrácí rafinováním, v konzervách ho najdete minimum. Lepší je vsadit na živé čerstvé jídlo. A dobrá zpráva pro vegetariány a vegany: hladiny hořčíku v těle mívají vyšší než striktní masožravci, hořčík je totiž hlavně v potravinách rostlinného původu.