Jsem v teplácích, nenalíčená a neučesaná. Před sebou mám otevřený počítač a vedle velký hrnek kávy. Na gauči leží kočka a v kuchyni sedí s otevřeným notebookem manžel.

Je 8.30, oběma nám začíná pracovní doba. Ještě naplním pračku, myčku a vypnu televizi. Začínám psát článek o práci z domova. Pro mě to není velká novinka, i před začátkem pandemie jsem home office praktikovala. Pro manžela to ale novinka je. Po několikaměsíční praxi musím konstatovat, že když pracují oba partneři z domova, po určité době to už velká legrace není a někdy je to spíše drama. Práce z domova se stává běžným standardem, na který si – ať chceme, nebo ne – musíme zvykat. Home office má totiž nejen svoje pozitiva, ale taky negativa. Zvláště teď v době covidové musíme některé záporné stránky bačkorového privilegia akceptovat a přizpůsobit se. Pro někoho to může znamenat velké přemáhání. Jsou totiž lidé, kteří prostě sami doma pracovat nemůžou. Jak říká Julie Morgenstern, konzultantka produktivity a organizace práce z New Yorku a autorka nejprodávanější knihy Never Check E-mail in the Morning, někteří potřebují sociální kontakty a užívají si toho, že je kolem nich rušno. Tím prý minimalizují riziko monotónnosti. „Jakmile tyhle energetické impulzy nedostanou, můžou se cítit znevýhodněni a ztěžuje to jejich motivaci a soustředění.“

Novodobý trend, nebo nutnost?

Odpadá dojíždění, maximálně přejdete z obýváku či pracovny (pokud ji tedy máte) přes chodbu na toaletu. Nepotřebujete lítačku na MHD a nemusíte chodit do závodní kantýny, protože máte k dispozici svoji vlastní ledničku a spíž. Pro spoustu lidí doslova sen, který se ještě nedávno zdál jako nerealizovatelný. Podle průzkumu Bureau of Labor Statistics v roce 2018 pracovalo z domova asi 29 % Američanů a 25 % mělo home office občas. V Česku počet lidí pracujících z domova byl mnohem menší, běžně to byli jen čtyři lidé ze sta. Přestože lidí, kteří pracují z domova nebo na dálku, u nás přibývalo, pořád jsme byli hluboko pod průměrem Evropské unie.

S čísly velmi podstatně zamíchala pandemie a i v poněkud konzervativním Česku se začal home office hodně využívat. Na jaře přesáhl podíl lidí, kteří pracují z domova, 40 procent, a jak tvrdí Hospodářská komora, tento počet se ani teď na podzim nebude nijak výrazně lišit. Řada zaměstnavatelů poznala, že spoustu věcí lze bez potíží zvládat na dálku, jiné firmy zase dospěly k tomu, že home office byl na některých pozicích neefektivní. Někde byly jedinou překážkou technické nedostatky v podobě softwaru či hardwaru, ale ty zaměstnavatelé poměrně rychle odstranili. Práce z domova je stále aktuálnější, a to nejen kvůli koronaviru. Podle průzkumu Owl Labs by dokonce někteří lidé byli ochotni snížit si plat, jen aby mohli pracovat z domova. Hlavní důvody? Lepší rovnováha mezi pracovním a soukromým životem, vyšší produktivita, méně stresu a eliminace dojíždění.

Výhody kanceláře v kuchyni

Podle odborníků je největší výhodou především nezávislost. Znamená to mnohem víc než jen možnost sedět u počítače v pyžamu. Práce z domova totiž taky znamená, že se naučíte spoléhat sami na sebe, zdokonalíte se v sebemotivaci, sebekázni a koncentraci. Můžete mnohdy udělat více práce než v kanceláři, kde vás rozptylují kolegové smíchem nebo povídáním o včerejším zážitku v divadle. Jasně, jste-li doma, musíte vypnout Netflix a nezabývat se špinavými okny. Je super, že nemusíte cestovat hodinu do zaměstnání a třikrát přestupovat. Nemusíte mít na nose roušku (v době covidové) a nemusíte si mýt ruce dezinfekcí. S kolegy můžete být v kontaktu neustále. Běžně se domluvíte telefony, esemeskami či maily, a když se chcete vidět, stačí zmáčknout Skype či kameru na WhatsAppu, Messengeru nebo jiné aplikaci. Google Meet se zase hodí na videokonference pro více lidí. Neutratíte tolik peněz (závodní jídelny, restaurace, kafíčka ze Starbucks, oblečení, jízdné), když máte rýmu, nemusíte si brát sick day a pravděpodobně budete flexibilnější. Běžná pracovní doba totiž neplatí a můžete si klidně domluvit lékaře nebo soukromou schůzku bez ohledu na to, co by tomu řekl šéf.

Práce na dálku může být výhodou pro společnosti, které mají více poboček třeba po celém světě. Nic ale není černobílé. Jak říká psycholožka Jitka Douchová, home office je pro spoustu lidí dočasným provizorním umělým výtvorem způsobu a fungování v mimořádných podmínkách. Ne každému tedy musí práce z domova vyhovovat. „Spontánně si způsob práce z domova volí typ s určitým naturelem, spíše samotáři, introverti, nebo je typický pro umělce či lidi na volné noze. Ve většině případů je potřeba denních sociálních kontaktů s ostatními, kolegiálních rituálů typu kafíčko či oběd,“ dodává psycholožka.

Druhá strana mince

Home office s sebou přináší i velké nevýhody, o nichž možná zpočátku ani nepřemýšlíte. Spousta lidí si například myslí, že když dělají z domova, tolik se nepředřou, ale u vysoce produktivních zaměstnanců to může být právě naopak. Mně osobně práce z domova sice spíše vyhovuje, často se mi ale stává, že nedokážu přepnout z pracovního módu do osobního, takže zapomínám na hodiny a jsem vlastně „pořád v práci“. To se mi před pár lety stalo téměř osudným, hrozilo mi vyhoření. Mít pracoviště v obýváku nebo v ložnici vypadá sice lákavě, ale pro mnohé pak bývá těžké opravdu vypnout.

To ostatně potvrzuje i psycholožka Jitka Douchová, která právě ztrátu „denního řádu“ zvenčí považuje za jednu z velkých nevýhod. „V rámci home office jsme více my sami strůjci svého osobního rytmu, což postupně může vést k zlenivění v mnoha ohledech. Doma možná budete trochu jinak stolovat, než když vyrazíte na oběd s kolegy do restaurace nebo jídelny. Možná nebudete řešit vzhled, ráno se ani nepřevléknete z pyžama a prosedíte den u počítače v županu. Pro některé typy lidí může práce z domova vést až k rezignaci na jakékoli společenské aktivity. Denní kontakt s okolím je totiž přirozenou psychologickou potřebou, je to stimul k plnohodnotnému životu,“ říká psycholožka.

Z analýzy společnosti Moore Czech Republic v květnu tohoto roku vyplynulo, že i když si mnozí práci z domova pochvalovali, produktivita pracovníků se snížila o desetinu během prvního měsíce a po dvou měsících pokles dosáhl 30 procent! Zajímavé ale je, že to se týká Čechů, zahraniční průzkumy ukazují, že například v USA a ve Španělsku se při home office podařilo udržet produktivitu práce na stejné úrovni jako dřív. Podle některých odborníků home office v některých firmách funguje spíše kratší dobu a z dlouhodobého hlediska nejde udržet. Není totiž úplně snadné přizpůsobit firemní kulturu novému způsobu práce ze dne na den.

Hrozí i jiná, například kybernetická nebezpečí. Podle analýzy se kvůli obecně slabší kybernetické ochraně zvyšuje riziko kompromitace citlivých údajů a dokumentů. Například moje kamarádka pracuje ve VZP a i v době karantény chodila do práce, a to nejen proto, že stolní počítač se těžko přenáší, ale proto, že prostě s konkrétními dokumenty a údaji nemohla opustit budovu. Dalším negativem může být fakt, že když pracujeme z domova, nechce se nám vycházet ven. Jak říká Timothy Pychyl, profesor psychologie na Carleton University, díky nekonečným možnostem moderní technologie i snadno dostupné dodávky téměř čehokoli, je až příliš snadné jednoduše nehnout se z gauče po celý den. Paradoxně doma hrozí i rozptylování. Sice s vámi nesedí kolegové, kteří vám něco vykládají, ale máte televizi, rozhlas, domácí mazlíčky nebo domácí práce. Zvláště to poslední může rozptylovat především ženy, které prostě nedokážou domácnost vypustit. Další nevýhodou home office může být i to, že někteří kolegové vás můžou obvinit z flákání, zvláště když okamžitě nereagujete na jejich volání či e-mail. A samozřejmě pro mnohé bývá home office i prubířskou zkouškou vztahu, pokud z domova pracují oba partneři. Pro všechny, kteří „musí“ nebo chtějí pracovat z domova, by ale vždy měla platit pravidla, která je třeba dodržovat. A je jedno, zda všude kolem řádí koronavirus. Bez disciplíny a režimu je home office na nic.

Jak efektivně pracovat z domova

Pracujte třeba od osmi do pěti. Hned na začátku si nastavte režim a ten dodržujte. Například si stanovte dobu, kdy budete pracovat, kdy budete připravovat oběd nebo kdy půjdete s dětmi ven.

Pokud to jen trošku jde, pořiďte si nějaký lepší stůl, protože sedět u klasického kuchyňského se nevyplatí a brzo to pocítí vaše záda.

Během práce si dopřejte nějakou rozcvičku, třeba se krátce projděte.

Pokuste se vymezit si místo, kde budete pracovat, a nestěhujte se z pokoje do pokoje. Pak si v hlavě nastavte přepínač, který bude rozlišovat mezi prací a osobním životem.

I pro práci z domova se ráno oblečte a upravte, jako byste šli skutečně do práce. Mozek prý vnímá i tyhle detaily a podle toho pak pracuje. V zahraničních firmách zavedli při firemních videokonferencích zvyk, kdy všichni před kamerou představí celou postavu, aby nedocházelo ke kombinaci košile/sako, pyžamo/bačkory.

Jídelní židli používejte jen k obědu. Pokud pracujete a hodláte dlouhodobě pracovat z domova, potřebujete kancelářskou židli, která umožní aktivní sed (lze nastavit výšku sedáku, područek, opěráku).

Vytvořte si časový harmonogram, díky němuž budete dělat jen to, co si naplánujete. Místo toho, abyste si řekli, že budete od 8 do 12 pracovat na počítači, řekněte si přesně, co máte v plánu během těch čtyř hodin udělat – a to vše ve stanoveném pořadí priorit. Je fajn vytvořit si časový harmonogram na každý den.

Věnujte se jen jedné věci. Multitasking se může jevit jako účinný způsob, jak toho zmáknout hodně, ale pokud chcete, aby byly výsledky efektivní, musíte zavřít dveře, okna, zbavit se hluku a rušivých vjemů a soustředit se jen na jednu věc. Odpočinek je nutný. Pobyt na jednom místě dlouhou dobu může být nepříjemný. Zvláště extroverti potřebují sociální kontakt, takže si naordinujte přestávky a taky komunikaci s ostatními.

Self-managment je důležitý, protože šéf je daleko a nemůže vám tedy říct, že právě teď je nutné udělat tohle. Musíte se kontrolovat sami. Používejte kalendář v chytrém telefonu a nastavte si v něm pípnutí, které vám připomene, co je důležité.

Partneři, nebo pracovní tým?

Jitka Douchová, psycholožka a psychoterapeutka, www.jitkadouchova.cz

Zvlášť významný zásah do partnerství může home office znamenat v případě, kdy oba partneři jsou v jednom bytě. Jde o ztrátu soukromí, postupně vznikající ponorku, zvyšování citlivosti na některé partnerské zlozvyky, které jsou někdy vygradovány až do podoby „vadí mi už i to, jak dýchá, jak jí a funí, jak polyká, jak chodí po místnosti, jak telefonuje a píská si u toho“. Pár je tvořen dvěma individuálními bytostmi s vlastním biorytmem, zájmy, sociálním zázemím. Jsou-li lidé nuceně na jednom prostoru, zahušťuje to atmosféru. Potřebujeme si od partnera a domova odpočinout, to je normální a samozřejmé. Pokud oddech chybí, může to vést k většímu vzájemnému napětí a k eskalaci problémů. Zvlášť rizikové je to tehdy, kdy vztah sám o sobě v době home office prochází partnerskou krizí. Možnost chodit do práce, být s lidmi rozmělňuje zaměřenost na sebe a své problémy i celkové vnitřní napětí. Pokud tuto možnost, na niž jsme zvyklí, dočasně ztrácíme, jsme frustrovaní, psychoenergeticky oslabení a snižuje se míra tolerance, což dopadá v důsledku na partnerský vztah. Je třeba najít si individuální vnitřní řád, nějak ho společně propojit, abychom nebyli stále nuceně spolu. Chce to konstruktivní komunikaci, žádné výčitky, konfrontaci, ale vytváření plánu. Z partnerů se musí stát tým, který dokáže najít, co je pro každého optimální. Je dobré, pokud se společné aktivity ve volném čase zaměří na pohyb, akčnost a vytváření endorfinů.