Sexuální obtěžování zažívá polovina žen v Evropské unii a já jsem moc ráda, že už se konečně začalo i v Česku řešit, že to není v pořádku, protože to ženám přináší docela slušná traumata, kterým je těžké se bránit. Tím spíš, když je to váš starší kolega a nadřízený nebo třeba taková autorita jako je lékař.

Osobně jsem v tomhle směru holka, podle které by se stereotypy spojené s obtěžováním žen mohly vyučovat, a vsadím se, že podobným větám musela někdy v životě čelit většina z vás.

Ještě v deseti jsem si k Ježíšku přála panenku. Už za tři roky začaly působit hormony a já, která ještě nezaparkovala kočárek s hračkami na půdu, najednou přestala být holkou, co si ji pletou s klukama.

Moje popularita začala prudce stoupat. Kluci mě začali z legrace postrkovat, častěji se se mnou naoko prali a mezitím si prostě sáhli. A to dokonce i místní krasavec Milan. Těžko by se mi tenkrát říkalo, že mi to trochu vadí, protože se mi moc líbil. Jeho ruka na mých ňadrech ale už ne. Byla jsem prostě malá holka.

Nepotápěj mě

Ještě hůř jsem nesla, když mě další vrstevník z podobného zájmu tak moc rád topil v bazénu a při tom mi stahoval plavky. Martin se mi nelíbil. To ví i můj současný muž, protože kdykoli se ke mně v moři přiblíží, už varuje: neboj, nebudu tě topit. Historku moc dobře zná. Tolik k traumatu, kterému se dneska asi zasmějete, ale mně dokázalo dost zkazit můj vztah k plavání.

Další roky života s hrudníkem velikosti 75D mi pak přinesly všechny ty příběhy, o kterých se v posledních letech díky #MeToo mluví, a to včetně mnohaměsíčního stalkingu jednoho mého bývalého přítele. Pojďme na to chronologicky podle věku. Některé výroky se dokonce s roky vůbec neměnily:

14: To je jasný, že to má ráda. 15: To mě nemůžeš takhle nechat, když se mi kvůli tobě postavil. 25: Buď ráda, že o tebe někdo stojí, když seš rozvedená a máš na krku děcko. 26: Ty si už dlouho neš..ala. 27: Chceš, abych všem v práci řekl, co si se mnou dělala? 29: Ty si už dlouho neš..ala. 33: První nevyžádaný dickpic. 35: Jak stárneš, začínáš být trochu prudérní. 37: Ty si už dlouho neš..ala. 40: Buď ráda, že si chce ještě někdo sáhnout…

Jsem holka drzá, ale nepamatuji se, že bych se někdy dokázala ohradit tak, abych z toho neměla pocit trapnosti či studu. Když dneska slyším o odhalených případech sexuálního obtěžování, nemůžu se zbavit pocitu viny, že jsem selhala.

Že jsem mlčela, radši ty řeči překousla, a někdy se dokonce zasmála, abych tuhle nepříjemnou situaci neprodlužovala, protože jsem nechtěla čelit další debatě na téma, jak moc ty chudáky zmítané hormony provokuju a co všechno je špatně s mojí sexualitou.

Naštěstí tuhle bitku vybojovaly jiné ženy a ty mladší se už tolik nebojí bránit. Mají totiž výrazně větší šanci, že je někdo bude brát vážně a dočkají se spravedlnosti. Jen tak dostanou muži signál, že takové chování jim nebude procházet věčně. A jednou možná i pochopí, proč.

Autorka

Autorka

je editorka webu Vlasta.cz, novinářka, scenáristka pořadu Kokoti na neděli, matka dvou dcer a babička jedné vnučky. S otcem druhé dcery žije v Praze.