Ta moje holka nechce s nikým chodit. Bude jí osmnáct a popravdě si jen píše s kamarády a randění ji vůbec nezajímá, já to nechápu,“ posteskla si nedávno kamarádka na adresu své dcery. Krásné dcery. Chytré dcery. V kolektivu oblíbené dcery. Dcery, které však stačí vídat se s kamarády a spolužáky ve škole a na nějaké procházení se parkem nebo návštěvu kina s jedním partnerem, z čehož by se mohl vyklubat vážnější vztah, nemá prostě chuť. „Vždyť my jsme přece byli jiní, nebo ne?“ ptala se spíše rétoricky kamarádka. Opravdu jsme ale byli jiní? Proměnil se přístup adolescentů k vztahům oproti minulým letům a chodí spolu méně než dříve?

Pokud vezmeme v potaz statistiky, tak se ukazuje, že přístup mladých k „randění“ se opravdu trochu mění a dívčino chování není zcela ojedinělé. Naopak, z průzkumů vyplývá, že počet adolescentů, kteří s nikým nechodí, od devadesátých let minulého století narostl. V roce 2015 – ještě před pandemií koronaviru – okolo 40 % mladých lidí mezi 13 až 18 lety uvádělo, že se do romantických schůzek dvakrát nehrnou, což je o dvacet, někdy až třicet procent víc než v poslední dekádě předchozího milénia. Psychologové toto rozhodnutí spojují s čím dál větší zálibou, až závislostí, na sociálních sítích a on-line platformách. Zatímco dříve si mladí lidé šli po škole nebo o víkendu někam sednout a povídat si, dnes řada z nich využívá ke komunikaci sociální sítě a také internetové seznamky, přičemž je baví především si psát – o pocitech, o sobě, o všem možném, nad čím přemýšlejí. „Vztahy v adolescenci sloužily vždycky k tomu, že si člověk především ujasňoval sám, kdo je, protože v tomto věku ještě nemáme dořešený vztah sami se sebou,“ říká psycholog a párový terapeut Petr Kačena. Mladý člověk zkrátka hledá svou identitu a k tomu je nezbytná i sociální interakce s vrstevníky. Oni se jí věnují i nadále, jen trochu jinak – prostřednictvím svých mobilů a počítačů. Zda necelé dva roky pandemie koronaviru, s čímž souvisely i zavřené školy a omezené setkávání, budou mít vliv na generaci dnešních adolescentů, ještě není výrazněji zhodnoceno. Jisté ale je, že tento zvláštní stav přispěl k přenesení ještě větší pozornosti k moderním technologiím a sociálním sítím.

Sex bych chtěl, chození ne

„Myslím, že mně pandemie jen ublížila. Bohužel se uzavírám a nechci se s nikým příliš stýkat, takže nechci ani potkávat nové lidi. A to je pro hledání přítele obtížné,“ svěřila se osmnáctiletá studentka pražské obchodní akademie Julie, která by si přítele přála a současný stav jí nevyhovuje. Její vrstevnice z elitního pražského gymnázia naopak covidový útlum nepovažuje za překážku v navazování nových vztahů. „Vždy jsem bývala ráda sama a pandemie mi jen umožnila si uvědomit, jak je čas o samotě důležitý pro nás všechny. Ani před pandemií jsem po vážném vztahu netoužila a během ní se můj přístup nezměnil, jediné, co se změnilo je, že jsem více vděčná za své přátele,“ uvedla Emma, přičemž zmínila něco, co se v dotazníku pro časopis Vlasta občas opakovalo. Někteří mladí lidé uváděli, že právě díky pandemii, která na dlouhé měsíce omezila život v celém světě, si začali osobního setkávání se spolužáky a kamarády více vážit. „Myslím, že jsem teď naopak společenštější a baví mě se vídat s různými lidmi,“ uvedl osmnáctiletý Tomáš, který ale také připustil, že to může být dané věkem. Přece jen dnešní čerstvě plnoletí do pandemie vstupovali ještě jako děti, což pěkně shrnul osmnáctiletý gymnazista Jirka, kterého doba covidu „nijak zvlášť nezasáhla“. „Případné drobné změny bych přičetl na vrub pubertě,“ konstatoval mladík. I o rok starší Martin je spokojený s tím, jak to je. „Nikoho nehledám, přítelkyni nechci, i když sex bych samozřejmě chtěl, nikoli však za cenu chození s jednou holkou,“ řekl upřímně.

Sex v 17

Co se týče první sexuální zkušenosti, tam data ukazují, že věk, kdy mladí zažívají svůj první sexuální zážitek, zůstává relativně stabilní – u dívek je to kolem sedmnáctého roku a u chlapců okolo osmnáctého roku života. Trvalejší vztahy ale začínají obvykle trochu později, po dvacítce, je to však velmi různé. Hovoří-li se někdy o ideálním věku pro vyhledávání životního partnera, zmiňuje se zhruba pětadvacátý rok života, kdy člověk už nějaké vážnější vztahy zažil. Už ví, co chce a co nechce. Zde také hovoří jasně statistika: když páry uzavřou manželství do pětadvaceti let věku, statisticky jim nejvíce hrozí rozvod. Později pravděpodobnost ukončení manželství klesá nebo zůstává stejná. Není tedy od věci se sňatkem chvíli počkat, což ostatně většina mladých dnes i dělá. Čekat a hledat příliš dlouho se však také nevyplácí.

Po pětatřicátém roce života už je partnerský trh mírně probraný – eufemisticky řečeno – a také pro samotného člověka je čím dál těžší snášet vedle sebe někoho jiného. Už má své návyky, které nechce měnit a přizpůsobovat někomu jinému. Podle řady mladých lidí „ideální věk“ pro nalezení vážného vztahu neexistuje. „Až ho potkám, tak ho potkám,“ odpovídají mnozí z nich. Jiní ale mají úplně jasno. „Myslím, že ta doba je prakticky kdykoli od nynějška, kdy je mi 19 let, po zhruba 24 let, a to proto, že bych chtěla první dítě mezi 25 až třiceti lety a zároveň bych jeho otce chtěla znát alespoň tři roky,“ vypočítala gymnazistka Klára. Jen těsně se minula se svým spolužákem Šimonem, který by se rozhodně nehrnul do vztahu před pětadvacátým rokem života. „To by bylo nerozvážné a naivní,“ uvedl v dotazníku. „Pak už bych o tom začal uvažovat a myslím, že věk okolo 28 let by mohl být ideální,“ upřesnil na rozdíl od stejně starého spolužáka, který myslí, že „není rodinný typ a zůstane raději svobodným mládencem“.

Anketa: Chodíte s někým nebo byste chtěli? Nebo raději trávíte čas s kamarády a chození s někým vám přijde zbytečné?

Lída, 18 let

Chodím. A trávení času s přáteli je samozřejmě důležité, ale vztah je něco jiného. Na druhou stranu bych ale nechtěla mít vztah jen „abych s někým chodila“.

Sára, 18 let

S nikým nechodím a ani nechci. Před pár týdny jsem dokonce musela odmítnout svého velmi blízkého kamaráda, protože se ještě necítím být připravená na vztah. Mám ráda, když jsem sama, i když občas přijdou momenty, kdy lituji, že nemám přítele, který by mě objal a byl se mnou v mých těžkých chvílích. Mám ale skvělé kamarády, kteří ho vždy dokonale nahradí.

Eliška, 19 let

Nechodím, nebránila bych se tomu, ale cíleně to nevyhledávám. Určitě považuji za důležité mít nějaký vztah s pohlavím, které mě přitahuje, ale nemusí to být nutně chození. Kamarádi jsou rozhodně důležití.

Anna, 19 let

Jsem nyní v komplikované situaci, ale nazvala bych to začátek vztahu, beru se jako zadaná. A ano, čas s kamarády stačí, pokud člověk nechce zrovna nějakou konkrétní osobu. Vztahy jenom proto, abych někoho měl, nefungují.

Kamila, 19 let

Nechodím. Aktivně chození nevyhledávám. Nechybí mi, ale ani se mu nebráním, kdybych někoho potkala, byla bych ráda. Myslím, že v mém věku, je to ale celkem jedno. Možná je spíš lepší nebýt v partnerském vztahu a nasměrovat si dospělý život podle sebe. Objevovat sám sebe a nebýt nikomu zavázaný. Ono se i tak dá zažít spousta věcí.

Sofie, 19 let

Ano, chodím s někým a je to hezký pocit mít někoho, kdo tu pro mě vždycky je.

Jirka, 19 let

Nemám chuť s nikým chodit. Ale nemyslím si, že je to zbytečné, jen to není nic pro mě. Kamarádi jsou fajn. Mám jich dva typy: ti, s nimiž se vídám na živo, a ti z on-line světa. Hry hraju s těmi z on-line a bavíme se ryze anglicky.

František, 19 let

S nikým nechodím, ale v budoucnu bych rád. Momentálně mám ale hodně málo času a kvůli partnerce bych musel něco vypustit, což úplně nechci, nebo bych jí věnoval málo pozornosti.

Johana, 18 let

Chodím poprvé.

Štěpán, 19 let

Ano, jsem ve vztahu a je to pro mě důležité.

Renata, 18 let

S nikým zatím nechodím, ale ne proto, že by to bylo zbytečné. Spíš si myslím, že když už vztah, tak s někým, s kým to bude mít cenu, a takového kluka jsem ještě nepotkala. Spíš potkávám frajery, co se chtějí se mnou jen vyspat, a to nechci. Vím, kam by to pak spělo.

Jitka, 18 let

Mám přítele už dva roky.

Tom, 19 let

Spíše zbytečné. I kamarádi zbyteční.

Tadeáš, 19 let

S nikým nechodím a zatím po tom ani úplně netoužím. Nepřijde mi to zbytečné, ale prostě se ještě nenaskytla správná příležitost. Vztah musí vzniknout organicky, tak to nijak nehrotím.

Martina, 18 let

Nechodím, nepřijde mi to zbytečné, jen se mi teď prostě nikdo nelíbí.

Eliška, 18 let

Nebráním se tomu, je to bezva s někým chodit.

Marie, 19 let

Momentálně s nikým nejsem. Občas se ale cítím sama a někoho bych chtěla. A tak si užívám život s kamarády, protože s nimi mi je dobře.

Ondřej, 19let

Momentálně ne, ale chtěl bych.