Uhlí je silně neekologické palivo, takže přibývá těch, kteří raději topí dřevem. Praskající polena v krbu či v kamnech navíc vytvářejí pocit pohody. Vždy platilo, že dřevem se vlastně ohřejeme dvakrát: poprvé při jeho přípravě a podruhé při samotném topení. Štípání dřeva opravdu patří k namáhavé, ale přesto často příjemné práci. Aby takovou byla, určitě se vyplatí pořídit si kvalitní sekeru, která poleno lehce rozpůlí a nezůstane v něm sevřená. Rozhodující je i správný ergonomický tvar topůrka. Ta nejlepší se vyrábějí z lehkého a odolného plastu a mají dokonale zalisovaný sekací klín. Při štípání skutečně velkého objemu dřeva jsou neocenitelným pomocníkem elektro–hydraulické štípačky dřeva. Skládají se z robustního rámu, elektromotoru, čerpadla, pístu, štípacího klínu a ovládacích prvků pro maximální bezpečnost provozu. Silný třífázový motor o výkonu 3000 W vyvine tlačnou sílu od 6 tun a bez problémů tak můžeme štípat polena dlouhá i 1 metr a o průměru větším než 30 cm.
Dřevo určené k topení nařežeme na metrovou délku a složíme je na vzdušném místě, chráněném před deštěm: kryt však nesmí bránit přirozenému proudění vzduchu ani přístupu slunečním paprskům. Po několika měsících dřevo částečně vyschne a můžeme přikročit ke konečnému zpracování na potřebnou délku. Dřevo pak vyskládáme ke konečnému vyschnutí pod střechu domu, do vzdušné kůlny nebo do takzvaných ježků, tedy kuželových hromad.
Jaké vybrat dřevo?
Pro spalování v krbech a krbových vložkách se doporučuje používat zejména listnaté dřevo, nejlépe břízu, dub, buk nebo jasan, které má vysokou výhřevnost a dokonale vyhoří. Vhodným palivem je také dřevo ovocných stromů, třeba jabloní, třešní nebo ořešáků, které se navíc hodí i ke grilování či k uzení, neboť dává masu zajímavé aroma a není smolnaté. Méně vhodné je dřevo jehličnanů (smrků, borovic nebo modřínů), protože má nižší výhřevnost a je smolnaté a při jeho spalování jsou pak krby a krbové vložky plné usazenin. Pro optimální spalování bychom palivové dřevo měli skladovat minimálně dva roky, abychom snížili zbytkovou vlhkost. Proto je důležité vytvářet si s předstihem dostatečnou zásobu. Čerstvě pokácené dřevo obsahuje zhruba 50–55 % vody a ve srovnání s pořádně proschlým dřevem (s 15% zbytkovou vlhkostí) má pouze poloviční výhřevnost, neboť při spalování vlhkého dřeva se část energie spotřebovává na odpařování. A současně se tvoří více sazí a dehtu.
Polotovary
Rostoucí poptávku po krbovém a palivovém dřevu na našem trhu uspokojuje celá řada firem, které je dodávají již připravené. Palivové dřevo je převážně z listnatých dřevin (buků, v menší míře z bříz), může být buď v metrových až čtyřmetrových kusech, nebo štípané v délkách 30– 50 cm o hranách 8 až 15 cm (podle domluvy). Štípaná polena jsou přepravována na zálohovaných paletách a dřevo je na nich narovnané a označené jako prostorový metr krychlový rovnaný (zkratka prm). Ale prodává se také jako volně sypané, které lze naložit na korbu auta, pak je označené jako prostorový metr sypaný (prms).
Proč topit dřevem?
Proč topit dřevem?
- Ekologie Je to ekologický způsob vytápění. Uhlí je sice levnější, ale značně znečišťuje ovzduší.
- Rychlost Lze je výborně použít na zintenzivnění topení a rychlé zatápění.
- Vůně Příjemně voní.
- Čerstvé Do krbových kamen i krbů je lze použít i čerstvé, nevyschlé.
- Pro krby i kamna Je ideální pro topení v krbech a kamnech.
- Odpad Proti ostatním palivům vzniká jen minimální odpad.
- Recyklace Popel je ekologický a lze jej dále použít například k hnojení.
- Grilování a uzení Jídlu dodá neopakovatelné aroma a provoní je; navíc je levnější než dřevěné uhlí.
- Skladování Skladuje se snáze a čistěji než uhlí.
ZDROJ: časopis Vlasta, ve spolupráci s časopisem Receptář
