„A proč jako?“ ptal se nechápavě. Nikoli proto, že to celé bylo trapné, už žádné dítě nebyl, ale to by se asi spravilo nějakým dalším podobně připitomělým žertem a přiťuknutím se skleničkou vína – haha, ty jsi číslo –, ale proto, že mu to přání prvního červnového dne přišlo úplně scestné. Nejdřív jsem si říkala, že to je ta moje špatná portugalština, a v jeho očích viděla, jak si v duchu říká to samé. Opakovala jsem si tu větu a přemýšlela, že to sice není jak z pera Fernanda Pessoy, ale že gramaticky to bude asi dobře, a říkala si, že co pánbůh kamarádovi nadělil v těch krásných tmavých očích, ubral o pár centimetrů dál, v hlavě. A jala se vysvětlovat, že se dneska slaví den dětí a tak a že už se v tom dál nebudeme vrtat. „Jak dneska?“ ptal se znovu nechápavě, a tak jsem se tehdy dozvěděla, že Mezinárodní den dětí je sice mezinárodní, ale nikoli celosvětový.

Zkrátka zatímco my (a s námi především naprostá většina postsovětských republik) slavíme známý MDD 1. června, tak třeba zrovna Brazilci tak činí 12. října. Každý měsíc v roce je alespoň jedna země, která má někde napsáno, že si ten den připomíná svátek dětí, i když to mnohdy ani neslaví. Nicméně 1. červen je dozajista nejčastější. Psát tu, kdy přesně se začalo slavit, by zavánělo školometstvím, tak se toho vyvaruji, snad stačí naznačit, že v tom svou roli hrály různé mezinárodní konference, San Francisco, Ženeva, OSN a tak dále a tak dále.

Zajímavé je, že první, kdo přišel s tím, že by se měly slavit děti, byl v roce 1920 Mustafa Kemal Atatürk, první prezident Turecké republiky. Ten nejenže Turkům smetl z hlavy tradiční fezy a Turkyním dovolil odhalit tvář, ale taky ustanovil Den dětí, a to na 23. dubna. Dosud ho tam Turci v tento den slaví. Naopak v některých dalších zemích je tento svátek mírně pohyblivý, třeba v USA připadá vždy na druhou červnovou neděli.

Děti a to, aby se měly dobře, je ale vhodné si připomínat kdykoli a kdekoli, ne jen jeden – ať už jakýkoli – den v roce. A ty moje už konečně dorůstají do věku, kdy se skákání v pytli, běh s vajíčkem na lžíci a skoky po jedné noze stávají jejich nejoblíbenější zábavou, tak doufám, že to dneska někde využijeme a nacpeme si kapsy lízátky, bonbóny a nálepkami.

Mezinárodní den dětí

Mezinárodní den dětí

Datum 1. června se pojí s velkou světovou konferencí pro blaho dětí, která se uskutečnila v americkém San Francisku v roce 1925. V roce 1949 v Ženevě toto datum vybrali coby Den na ochranu dětí (vedli je k tomu tragické události v Lidicích v roce 1942 a ve francouzském Ouradouru v roce 1944) a v roce 1954 OSN tento den oficiálně vyhlásila jako Světový den dětí.

Cílem bylo, aby se alespoň na jeden den v roce upřela pozornost na ty nejmenší, aby se přemýšlelo o zlepšení jejich podmínek pro zdravý vývoj a přístup ke vzdělání. Což se bohužel ani bezmála sedmdesát let poté na mnoha místech neděje. Někde děti utíkají před válkou, jinde už v raném věku pracují, aby uživily sebe i svoje rodiny.