Vyrůstala v Karlových Varech, kde také v pouhých devíti letech odstartovala hereckou kariéru malou rolí v pohádce Císařovy šaty. Divadlu se pak věnovala i na gymnáziu. Hodně ji však bavilo i cvičení, a tak na chvíli zauvažovala, zda by nezkusila sportovní vysokou školu. Láska k divadlu, kterou v ní odmalička možná nevědomky pěstovala maminka, jež pracovala v divadelní účtárně, ale nakonec zvítězila, a tak její kroky v roce 1964 vedly na DAMU. V jednom ročníku studovala s Ivanem Vyskočilem, Hanou Maciuchovou a Ladislavem Potměšilem. Na škole se také seznámila se svým budoucím manželem Jiřím Ornestem. Už během studií se objevovala na televizních obrazovkách a její hvězda začínala stoupat.
Herecké začátky
Jejího neobyčejného hereckého talentu si všiml i herecký soubor S. K. Neumanna v Praze, kam hned po škole nastoupila. V roce 1971 přešla do Divadla na Vinohradech, kde zakotvila na dlouhých 46 let. Diváci ji tak mohou znát z her Hamlet, Mnoho povyku pro nic, Loupežník nebo třeba Pobřeží. V 90. letech však hostovala také v Divadle Na zábradlí, ve Švandově divadle, nebo třeba v Divadle Komedie, odkud si za inscenaci U cíle odnesla za ztvárnění postavy matky v roce 2005 Cenu Alfréda Radoka, neboli cenu divadelních kritiků. Dnes je Daniela Kolářová již v důchodu, přesto je stále velmi činná a vidět ji můžeme v představeních Divadla ABC nebo Studia DVA. Výrazné však bylo a vždycky bude i její účinkování v rozhlase a dabingu, kde svůj hlas zapůjčila celé řadě zahraničních hereček.
Odbočka k politice
Po listopadu 1989 se Daniela začala angažovat i politicky a na dva roky se stala poslankyní České národní rady. Dle jejích slov jí to však bralo příliš energie, jelikož její život je založený na dodržování křesťanských hodnot. Větší smysl proto vidí ve funkci předsedkyně správní nadace organizace DUHA, která pečuje o dospělé lidi s mentálním postižením.
Filmová spolupráce se Svěrákem i Hřebejkem
Danielu však mnozí z nás vnímají především jako filmovou herečku, jelikož se do našich srdcí zapsala nezapomenutelnými snímky Na samotě u lesa, Noc na Karlštejně, Léto s kovbojem, Lucie, postrach ulice, Kulový blesk, Tmavomodrý svět, Obecná škola, Vratné lahve, Kawasakiho růže či seriály Nemocnice na kraji města nebo Taková normální rodinka. V posledně jmenovaném seriálu z roku 1971 si zahrála po boku Jany Štěpánkové, Dany Medřické, Marie Rosůlkové, Eduarda Cupáka, Zdeňka Řehoře a Jaromíra Hanzlíka. S ním Daniela Kolářová tvořila pár nejen před filmovou kamerou, ale častokrát i na divadelních prknech. Člověk měl až skoro pocit, jako by k sobě ti dva patřili. Nic víc než přátelství ale mezi Kolářovou a Hanzlíkem nikdy nebylo. Oba totiž měli své vlastní partnery.
Štěstí až na podruhé
V osmadvaceti letech se Daniela provdala za herce a režiséra Divadla Na zábradlí Jiřího Ornesta, s nímž přivedla na svět dva syny, Šimona a Matěje. Jiří se však často zapomínal v ložnicích jiných žen a tak se manželé po čtrnácti letech rozvedli. Kvůli dětem však nadále udržovali kontakt. Časem si však Ornest uvědomil, že přestože vystřídal několik ženských náručí, chybí mu vlastně ta jedna jediná - Danielina - a začal se vracet domů. Dvojice to v polovině 90. let dala opět dohromady, a dokonce obnovila manželství. V roce 2017 však manžel Kolářové a bratr Ester Janečkové podlehl v sedmdesáti letech rakovině močového měchýře a Daniela zůstala sama. Nijak si však nestěžuje. Nikdy společnost příliš nevyhledávala. Radost jí dělají procházky přírodou, především v horách, zahradničení, vnoučata a samozřejmě divadlo.
Zdroj: vlasta.cz fdb.cz csfd.cz
