Naopak lepší přístup a kontrolu budete mít k těm, které mají kolem sebe více volné plochy, což by vám úzké pytle nebo nádoby nemusely dovolit. Nemuseli byste dobře vidět, kolik je třeba zalévat, a buď byste je zalévali málo nebo naopak hodně, což by plísně podpořilo. Pokud záhony nemáte, nevadí, snažte se prostě vždycky co nejlépe kontrolovat, kolik je kolem vašich rostlin vlhkosti.

Hnůj a slepičince

Chcete vědět, co nejlépe udělat příští rok? Příprava záhonu je pro úspěšnou a co nejdelší sklizeň alfou a omegou. Záhon by měl být obohacený o svrchní vrstvu kvalitní půdy, kterou je vhodné na podzim prohnojit zarytím koňského hnoje. Nejpozději dva týdny před výsadbou sazenic můžete připravený záhon zalít i hnojícím roztokem ze slepičího trusu. Ten se dá koupit ve formě granulátu, případně si můžete sehnat čerstvé slepičince od chovatele a namočit je. Nevypadá to vábně, ale jde o skvělé hnojivo.

Do prohnojeného záhonu však umístěte sazeničky opravdu až za dva týdny, jinak by se jim mohly spálit kořínky. A když už zmiňujeme nelibě páchnoucí zálivky, jednou z nejlepších průběžně hnojicích prostředků na rajčata je kopřivová jícha, kterou můžete bez potíží připravovat po celou pěstební sezónu, protože kopřivy rostou pořád. Vezměte rukavici a srp, a nažněte pořádnou kytici kopřiv. Ty pak nasekejte na drobnější kousky, hoďte do nádoby, kterou bude možné uzavřít víkem, a zalejte odstátou vodou nebo dešťovkou. Nádobu volně přikryjte víkem a nechte alespoň tři týdny stát, obsah občas protřepejte nebo promíchejte. Pak je zálivka připravena. Nenechte se zaskočit tím, že opravdu silně zapáchá.

Dejte jim mléko

Rajčata jsou v průběhu růstu ohrožována zejména plísněmi, slimáci či mšice je naštěstí příliš nenapadají. Černající listy ukazují napadení plísní, ale pokud černají plody, jde pravděpodobně o nedostatek vápníku, což lze řešit i zálivkou mlékem.

Rajčata je ideální pěstovat na záhonu pod přesahem střechy a mít tak pod kontrolou množství vody, která se k nim dostane. Zalévejte je spíše u kořenů, jde o jednu z protiplísňových prevencí.

Keříky rajčat umí vyrůst hodně vysoko, chcete-li bohatou sklizeň, musíte jim ulevit a zároveň je posílit. Obvykle je vhodné zalomit je za sedmým nebo osmým „vijanem“ (tedy výhonkem) a už v průběhu růstu postupně opatrně otrhat zhruba polovinu listů, do bobulí pak půjde víc síly. Zvlášť při rychlém a intenzivním růstu potřebují keříky pevnou oporu, tedy klacky nebo opěrné kroucené dráty, které koupíte v hobbymarketech, jinak se snadno zlomí.

Plody opravdu mohou dozrávat až do prvních mrazů, nedostatek tepla a slunce už jim však mnohdy nedovolí dozrát plně. Pokud přejdou mrazem, už je nejezte. Nezralá zelená rajčata však můžete včas otrhat a zkusit je nechat dozrát v košíku na tmavším místě.