Eliška Balzerová, herečka
Vztah nelze udržovat při životě. To by bylo živoření. Něco jako dávat mu umělé dýchání nebo infuzi. Každý rok z těch osmačtyřiceti, které jsme spolu zatím prožili, byl pro nás něčím významný a krásný. Jen je nám líto těch dvou uplynulých let, která jsme tak nějak rychle přežili a přáli si, aby byla co nejdřív za námi. Snad ty dva roky, které nám teď zbývají do společné padesátky, budou veselejší. To by měla být zlatá svatba. Prý se při ní vyměňují nové prsteny, musím to manželovi nenápadně sdělit.
Monika Absolonová, zpěvačka
Láska je hybná síla. A je úplně jedno, jestli milujete muže, ženu, psa, nebo svoji práci. Láska je ze všeho nejdůležitější a díky ní se rozvíjíme.
Alena Mihulová, herečka
Na výzvy kašlu. Život mě vyzval už k tolika věcem, aniž bych o to žádala a mohla se rozhodnout.
Veronika Kubařová, herečka
Už vím, co chci, a co naopak ne. Řídím se svou intuicí a mám se ráda, a to i se všemi svými třináctými komnatami a temnými stránkami. Přestala jsem na sebe být přísná a v určitých momentech už nešílím. Dřív jsem občas podléhala různým náladám, za které mohla únava, úplněk, hormony nebo počasí. Dneska jsem daleko vyrovnanější a uvolněnější. Už si uvědomuju, že tu nejsem navěky, a snažím se – pokud možno – zachovávat klid. Před vyhrocenými emocemi dávám přednost svobodě. Použiju ji a funguje to.
Kateřina Tučková, spisovatelka
Tematicky mě oslovují příběhy, které si žádají převyprávění ve prospěch těch, kteří byli přehlédnuti a nedostalo se jim hlasu. Dívka z českoněmecké rodiny, která byla po válce vyhnána ze svého domova, se do naší historie původně nehodila. Stejně jako žítkovské bohyně, tak i příběhy řeholnic nikdo nevyslyšel, o Vítězslavě Kaprálové zlé jazyky tvrdily, že svých úspěchů dosáhla jen díky svému vztahu s Bohuslavem Martinů…
Marika Procházková, herečka
Ego je taková rušička příjmu emocí a intuice. Zbavuje vás radosti a poukazuje pouze na nedostatky. A já léta toho soudce uvnitř sebe poslušně poslouchala. A nebylo mi dobře. Ale proč? Pochopila jsem, že je nutné tomuto vnitřnímu hlasu, který vás vytrvale sráží na kolena, poděkovat za jeho služby a říct, stačilo!
Margareta Křížová, byznys mentorka
Věřím v sílu naslouchání. Dřív jsem měla pocit, že mohu pomoct všem, a někdy to bylo na hraně. Musela jsem se naučit nenechat batoh starostí cizích lidí na svých zádech, to už nedopustím. Vyslechnu každého, a když vím jak, tak pomůžu. Když ne, tak se tím netrápím. A energetické upíry už poznám včas a umím se jim bránit.
Pavla Gajdošíková, herečka
Jak se říká, ne všechno máme od boha. A jen na talent se nedá spoléhat. Proto se snažím hodně pracovat.
Lucie Výborná, moderátorka
Nikdy jsem nikomu neříkala, co má dělat, a to ani klukům, se kterými jsem chodila. Myslela jsem si, že je to velká výhoda, ale pak jsem zjistila, že někteří muži si to i přáli nebo potřebovali… něco jiného je, když vám kolega v práci profesně radí. Ale celoživotně je pro mě nemyslitelné, aby mi někdo říkal „tohle udělej!“, nebo naopak „to bys neměla!“.
Eva Leinweberová, herečka
Někdy mám pocit, že z některých chyb se člověk poučí, až když si je vyžere do dna. Pak možná. Já jsem dost temperamentní a asi si musím opravdu něco nejprve odžít, abych to pochopila.
Berenika Kohoutová, herečka a zpěvačka
Když se staneš rodičem, mnohem víc vnímáš chyby na vlastních rodičích. Je to dobrá sebereflexe. Vidím i společné chyby. Stejně jako moje máma jsem přehnaně ochranitelská vůči partnerovi. Vím přece nejlíp, co je pro něj nejlepší! A taky jsem zvyklá stejně jako ona si život řídit sama, jsem rychlá a dynamická. Vnímám taky fakt, že narození vlastního dítěte znamená definitivní osamostatnění se od rodičů. Vzniká trochu bariéra. Už nemám prostor tolik řešit problémy svojí mámy jako dřív.
ZDROJ: časopis Vlasta
