„Už existují výzkumy dokazující, že šťastnější lidé mají lepší kardiovaskulární zdraví a imunitní systém,“ říká Kostadin Kushlev, profesor psychologie na Georgetownské univerzitě. „Ale my jsme jako první dokázali, že zlepšení psychologického stavu i u obecně zdravého člověka pro něj má fyzické benefity.“ Lidově řečeno, i zdravý člověk by měl chodit na terapii. Rozhodně mu to pomůže, i když mu předtím nic nescházelo.

V průběhu šesti měsíců zkoumal Kushlev a jeho kolegové, jak zlepšení subjektivního pocitu štěstí u lidí, kteří nejsou hospitalizovaní ani v léčení, ovlivňuje jejich fyzické zdraví. Skupina 155 lidí mezi pětadvaceti a pětasedmdesáti lety nejprve vyplnila dotazník o svém zdravotním stavu a potom podstoupila dvanáctitýdenní program psychologické intervence věnované hledání zdrojů štěstí.

Poznejte špatné vzorce chování

První tři týdny jim odborníci pomáhali identifikovat jejich osobní hodnoty, silné stránky a cíle. Dalších pět týdnů se zaměřili na ovládání emocí a mindfulnes. V téhle fázi se účastníci výzkumu také naučili poznávat špatné vzorce myšlení a měnit je tak, aby byli v životě spokojenější. Poslední čtyři týdny se program věnoval sociálním dovednostem, navazování přátelských vazeb a zapojení se do práce v komunitě, ve které účastníci výzkumu bydleli nebo pracovali. Prošli prostě takovou důkladnou terapií ke štěstí.

Program se vůbec nevěnoval fyzickým aspektům, jako je spánek, cvičení a jídlo. Pouze psychologickým. Když skončil, každý účastník dostal osobní vyhodnocení a doporučení, která součást programu pro něj byla nejúčinnější a jak by i po jeho skončení mohl dlouhodobě ovlivnit své štěstí. Tři měsíce po ukončení programu se vědci k účastníkům vrátili a hodnotili jejich fyzické zdraví porovnáním s dotazníkem, který před výzkumem vyplnili.

Méně nemocí

Účastníci výzkumu odpovídali, že se jejich zdraví zlepšovalo už v průběhu programu a v období po něm měli výrazně méně nemocí. Mizely jim chronické problémy jako bolesti hlavy nebo žaludku, snižoval se vysoký tlak i hladina cholesterolu. Hodně z nich začalo samovolně cvičit, lépe se o sebe starat a zdravěji jíst. A nezáleželo na tom, jestli program absolvovali osobně nebo online. „Naše výsledky ukazují, že by podobný program mohl pomáhat třeba na vysokých školách nebo v jiných komunitách, kde mohou lidé navštěvovat dvanáct týdnů přednášek,“ říká profesor Kushlev.

Z mnoha dalších výzkumů vyplývá, že šťastní lidé tak nějak mimovolně zdravě jedí, rádi chodí na procházky, chovají zvířata, zahradničí… Štěstí posiluje imunitní systém, pomáhá bojovat se stresem, chrání vaše srdce, prodlužuje život až o 14 %, tlumí bolest (třeba u artrózy), zlepšuje rovnováhu a chrání před mrtvicí. A vědci nepřestávají štěstí zkoumat dál. Nám už to ale stačí. Teď jenom najít správnou cestu.

Zdroj: https://www.psychologicalscience.org/news/releases/health-and-happiness-interventions.html